Evropská centrální banka snížila sazby o půl procenta

Brusel - Evropská centrální banka snížila na svém dnešním zasedání úrokové sazby o padesát bazických bodů. Počínaje 21. lednem se tak na mezibankovním trhu eurozóny bude půjčovat s dvouprocentním úrokem. Podobný krok se dá i podle vyjádření bankovní rady České národní banky čekat v nejbližší době i doma.

Inflace v zemích eurozóny v posledním měsíci loňského roku zpomalila tempo růstu. V celé EU se meziroční růst spotřebitelských cen snížil na 2,2 procenta z listopadových 2,8 procenta. V eurozóně pak klesl na 1,6 procenta z 2,1 procenta v předchozím měsíci. A právě to byl dostatečný argument pro bankéře, aby vstříc dopadům finanční krize opět pohnuli s cenou peněz a motivovali banky k vyšší poptávce.

„Věříme, že to rozhodnutí, které jsme dnes přijali, je dobrým rozhodnutím a že nám zajistí, že udržíme střednědobou inflaci na úrovni, jakou jsme si předsevzali. A znovu opakuji, naše definice inflace zní: dvě procenta nebo něco pod dvě,“ zdůraznil prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Snižování sazeb zřejmě není ještě u konce

Centrální banka dala již čtvrtým snížením úroků v řadě jasně najevo, že nechce přihlížet tomu, jak se evropské hospodářství žene do recese. Jedním z faktorů, které propad hospodářství povzbuzují, jsou stále vysoké sazby komerčních úvěrů, jež firmám i spotřebitelům ztěžují přístup k cizímu kapitálu. A protože banky reagují na zlevnění peněz od svého regulátora jen velmi pomalu a mírně, dá se čekat, že centrální banka přitlačí na pilu a bude sazby dále snižovat.


„Teoreticky můžou jít sazby až na nulu, příkladem je tak trochu Amerika, kde FED snížil sazby až na půl procentního bodu, tak daleko ale Evropa nepůjde,“ odhadl v rozhovoru pro Českou televizi analytik Petr Dufek.

Dnes zasedala i bankovní rada České národní banky, ta ale o změně úrokové sazby nejednala. Od posledního snížení v polovině prosince zůstává základní úrok na 2,25 procentech. Přesto se v polovině roku dá očekávat klesající trend.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 23 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
včera v 08:02

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
včera v 06:00

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...