Praha/Brusel – Nová česká vláda chce Evropě ukázat, že éra euroskepse je v tuzemsku minulostí. Sobotka chce přistoupit k fiskálnímu paktu, Zeman přijmout do pěti let euro. „V politických debatách se počítá s větší evropskou integrací, ale realita v zemích je jiná,“ myslí si ale komentátorka Lenka Zlámalová. „Silné Německo nemůže dlouhodobě žít a prosperovat s jednou měnou s Řeckem, pokud tam nebude obrovské přerozdělování a přesuny balíků peněz z Berlína do Atén. Na to ale není německá ani řecká veřejnost připravena, a nebude ani ta česká,“ uvedla.
Evropu nadále trápí dluhy. Podle Maastrichtských kritérií nesmí být zadlužení států vůči HDP vyšší než 60 procent. To ale teď nesplňuje 16 zemí evropské osmadvacítky, a to včetně nejsilnějších hráčů samotné eurozóny, například Francie nebo Německa. Asi nepřekvapí, že nejhorší jsou všechny země namočené ve finanční krizi, tedy Řecko, Portugalsko a Itálie. Naopak premianty jsou Estonci, a také Bulhaři a Lucemburčané. Český veřejný dluh vůči HDP přesáhl 46 procent.
Na dluhovou krizi proto reagovala eurozóna v roce 2012 vytvořením fiskálního paktu. Ten členským státům ukládá povinnost zabudovat do svého právního řádu pravidla odpovědného hospodaření (rozpočtový deficit by například neměl přesáhnout 0,5 procenta HDP). Dohoda je závazná pro členy eurozóny, ostatní země se mohou přidat také, ale pakt se pro ně stane závazným až v okamžiku přijetí eura. Loni v březnu, kdy se dokument podepisoval, zůstaly stranou jen ČR a Velká Británie. ODS tehdy požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura.
Novopečený premiér Sobotka nyní prohlásil, že se Česko k paktu připojí, za což si od předsedy Evropské komise Barrosa vysloužil pochvalu. Tuzemští analytici však Sobotku moc nechválí. „Já nevidím důvod, proč by mělo Česko nést odpovědnost za jiné země,“ komentoval Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers.
Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. „Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace,“ uvedl Sobotka. Český premiér díky tomu bude moci vstoupit jednou ročně na jednání. Dokud nepřijmeme euro, jedná se tedy spíše o politické gesto, abychom dali najevo, že už „nebudeme dělat problémy“.
Přijme Česko euro? A kdy?
Země evropské osmadvacítky se ke společné měně staví různě. Jako poslední vstoupilo do eurozóny letos 1. ledna Lotyšsko a stalo se tak 18. zemí, kde lidé platí eurem. Další na řadě by počátkem příštího roku měla být Litva. Kdo s přijetím jednotné měny zatím stále váhá, je například Polsko nebo i Česká republika. Specifická je situace Dánska a Velké Británie. Tyto země si při vyjednávání Maastrichtské smlouvy prosadily trvalou výjimku a přijetí eura odmítají.
Lenka Zlámalová, komentátorka Echo24.cz:
„V politických debatách se počítá s větší evropskou integrací, ale realita v zemích je jiná. Všichni čekali, že euro rozdíly zmenší, ale stal se pravý opak. Rozdíly v pracovních a životních podmínkách se nezmenšily a ekonomické rozdíly se naopak začaly zvětšovat. Což je ale nekorektní v debatách říkat.“
Euro má podle Zlámalové vrozené vývojové vady, se kterými bude těžké něco dělat. Silné Německo a Rakousko nemůže dlouhodobě žít a prosperovat s jednou měnou s Řeckem, pokud tam nebude obrovské přerozdělování a přesuny balíků peněz z Berlína do Atén. Na to ale není německá ani řecká veřejnost připravena, myslí si Zlámalová. Pokud mají země ekonomické spory, zhoršuje to vztahy a fungování v jiných věcech, o kterých mluvil v Bruselu například Miloš Zeman. Je-li potřeba rychle zaujmout stejný postoj například k Ukrajině, vyhrocené vztahy v ekonomice vás brzdí, upozornil.
Vladimír Bartovic, analytik, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM:
„Euro není ekonomickou, ale politickou otázkou.“
Zeman vstup Česka do eurozóny podporuje. Země by podle něj měla přijmout euro zhruba do pěti let, řekl v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi, v němž také naznačil, jaký přístup k této otázce očekává od nové vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). "Chci věřit, že nová vláda bude spíše eurooptimistická. Nikoliv eurohujerská. Podle ministra financí Andreje Babiše ale není zavedení eura cílem současné koalice - více čtěte zde.
Pozor na bující byrokracii, varují ekonomové
Evropská unie pro polovinu Čechů znamená svobodu cestování, studia a práce. Třetina v ní ale vidí plýtvání penězi a byrokracii. Vyplývá to z průzkumu Euro-barometr. Nařízení, směrnic a rozhodnutí Unie vydává stovky. A právě před dalším hromaděním byrokracie a snahou vecpat jednotlivé státy Evropy do stejných škatulek také Zeman ve svém projevu v Evropském parlamentu varoval. Evropa podle něj nebude prosperovat v uniformitě a jednotné linii, ale naopak ve volnějším, federativním uspořádání.
Marek Loužek, analytik, Centrum pro ekonomiku a politiku:
„Je třeba vytvořit strukturu, která bude přát liberalizaci vzájemného obchodu, ale nebude uvalovat přehnané regulatorní požadavky a vytvářet umělé nadnárodní struktury, které v konečném důsledku vedou k přerozdělování. To může krátkodobě situaci zlepšit a poopravit, ale dlouhodobě jakékoliv přerozdělování končí nehoráznou ekonomickou neefektivitou. Socialismus není nic jiného než přebujelé přerozdělování a Unie kráčí tímto směrem. Sice bude slovně sjednocená, harmonizovaná, ale neobstojí v globální konkurenci.“
Analytici často upozorňují, že ačkoliv pravomoci Evropského parlamentu neustále rostou, voliči o ně projevují pořád menší zájem. K minulým volbám přišlo historicky vůbec nejméně voličů – 43,1 procenta, v Česku dosáhla volební účast dokonce pouhých 28,2 procenta.
