Dvojí kvalita potravin je nepřijatelná, prohlásil šéf Evropské komise

Nahrávám video

Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality jídla a zboží za nevýznamný, řekl předseda Komise Jean-Claude Juncker. Je to nepřijatelné, dodal po jednání se slovenským premiérem Robertem Ficem.

Jean-Claude Juncker prohlásil, že Komise bude otázce dvojí kvality potravin „věnovat plnou pozornost“. Novou legislativu, která by měla dvojí kvalitě potravin zabránit, sice v tuto chvíli nepředpokládá, do budoucna ji však nevylučuje.

Nelíbí se mi, že by v Evropě měli být nějací druhořadí občané.
Jean-Claude Juncker

Fico řekl, že je pro něj nejpodstatnější, že komise existenci problému uznala a hodlá jednat. Nezáleží mu na tom, jakým způsobem ho bude řešit, tedy pravděpodobně bez zavádění nových pravidel. „Je mi jedno, jestli je kočka černá, nebo bílá, hlavně že chytá myši,“ odpověděl na otázku novinářů, zda není zklamaný z toho, že mu předseda EK nepřislíbil novou legislativu.

Předseda slovenské vlády také věří, že v „nějakém rozumném čase“ se tyto praktiky vytratí, i když patrně zcela nevymizí. Odmítl také označování problému za „směšný“.

Nahrávám video

Země visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko, kritizují praxi, kdy jsou na jednotlivé trhy v rámci Unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným obsahem. Zesilují tlak na Evropskou komisi, aby tomu zabránila zavedením kontrolních mechanismů. Fico nyní v Bruselu jednal jménem skupiny V4.

„Pevně věřím, že Evropská komise, která má jako jediná nástroje dvojí kvalitu na celoevropské úrovni řešit, přejde od slibů ke konkrétním činům. Evropský parlament ji k tomu vyzval prostřednictvím mého návrhu již v roce 2013,“ komentovala ve čtvrtek dění česká europoslankyně Olga Sehnalová, která se tématem na půdě Evropského parlamentu zabývá už od roku 2011.

Na fakta ukázala česká studie. Většina testovaných výrobků byla rozdílná

Rozdíly v kvalitě výrobků, které se prodávají ve stejném obalu, prokázala studie zadaná českým ministerstvem zemědělství. Průzkum, který provedla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT), ukázal, že potraviny prodávané v pěti evropských státech mají přes podobné obaly odlišné složení. Z 21 zkoumaných produktů byly shodné tři, zbytek se lišil.

Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) ji už představil i na schůzce ministrů zemědělství zemí EU v Bruselu. Jurečka po jednání řekl, že problém různého složení výrobků, které jsou prezentovány jako totožné, již vnímají i ostatní evropské země. Státy Evropské unie tak souhlasily s komplexním řešením problematiky dvojí kvality potravin.

Eurokomisařka pro ochranu spotřebitele Věra Jourová označila dvojí kvalitu za neférovou praktiku. Chce pozvat k jednacímu stolu výrobce a prodejce dotčených potravin. 

Objevil se ale už případ, kdy výrobce od praxe dvojího přístupu odstoupil. Portál iRozhlas napsal, že ke změně se rozhodl německý výrobce sušenek Bahlsen. Na německý trh dříve posílal sušenky s máslem podle původní receptury. Východoevropské země však měly výrobky s palmovým tukem. Od prvního července ale změnili složení produktů vyráběných v polském závodě, aby byla receptura jednotná. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 2 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...