Praha - Přestože si podle odhadů mělo nyní spořit ve druhém pilíři důchodové reformy už půl milionu lidí, zájem o něj je jen minimální. Stát už proto připravuje změny – podmínky hodlá zatraktivnit, a tím přilákat i více lidí. Ti, kterým je přes pětatřicet, ale můžou vstoupit nejpozději 1. července.
Jen pro srovnání - podle Ondřeje Kubaly z Asociace penzijních fondů ČR vstoupilo do druhého pilíře do konce května zhruba 47 tisíc lidí. Člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník přitom říká, že druhý pilíř má smysl nadále kultivovat, ne jej rušit. Ovšem zásadní chybou je podle NERVu jeho dobrovolný charakter.
CO TEDY HODLÁ STÁT VE DRUHÉM PILÍŘI MĚNIT?
1. Zatím z tohoto typu spoření nejde vystoupit. Propříště by to bylo možné po pěti letech.
2. Naspořené peníze je v současnosti možné vyplácet po odchodu do důchodu buď 20 let, nebo do konce života. Nově by to mohlo být i na 15 let.
3. S nevyplacenými úsporami bude pro dědice snazší nakládat. „Navrhujeme, aby dědic měl možnost volby, jestli chce prostředky převést do svého druhého pilíře, nebo si je vybrat v hotovosti,“ přiblížil náměstek ministra financí Radek Urban.
4. Na peníze by měl mít každý nárok už po dosažení důchodového věku. Nemusel by si tak jako dosud spořit 35 let.
Experti ale tvrdí, že důchod vyplácený státem bude v budoucnu výrazně nižší než teď. A nelze vyloučit ani situaci, že spadne na polovinu současných penzí. Proto je soukromé spoření na důchod nepostradatelné. Přitom neustálé politické tahanice o druhý pilíř část lidí úplně odradily. Pokud totiž opozice vyhraje volby, plánuje druhý pilíř zrušit.
Jak se vlastně ve druhém pilíři spoří?
Každý, kdo tento způsob spoření na penzi využije, dobrovolně přesměruje tři procenta ze sociálních odvodů na svůj účet u penzijní společnosti. K tomu si ale musí ještě přidat dvě procenta ze své peněženky.
V současnosti si lze vybírat ze šesti penzijních společností, které důchodové spoření ve druhém pilíři nabízejí. Každý střadatel si pak může vybrat ze čtyř strategií: fond státních dluhopisů, konzervativní (opatrnější) fond, vyvážený fond (střední riziko) a dynamický fond (vyšší riziko).
Prezident Miloš Zeman však ohledně důchodové reformy neskrývá své rozpaky. Například na konci května prohlásil: „Kdo vám zaručí, že 30 let budete někam dávat své peníze a pak vám neřeknou 'Sorry, na burze se nám nedařilo'.“
Naopak se třetím pilířem počítá za poslední půlrok asi o půl milionu lidí více, celkem už přes pět milionů. To je asi 85 procent ekonomicky aktivních obyvatel. V prvním čtvrtletí letošního roku si každý z nich ukládal na stáří v průměru 531 korun měsíčně.
Alternativou k penzijnímu připojištění může být stavební spoření. Tuhle variantu si zvolilo loni přes 4,3 milionu Čechů. Státní podpora ke stavebnímu spoření ale v posledních letech klesá. Zatímco klienti, kteří uzavřeli smlouvu v roce 2003, měli nárok až na 4 500 ročně, teď jsou to maximálně dva tisíce. Podle odhadu necelá tři procenta Čechů chtějí naspořené peníze zhodnotit i jinak než ve fondech, bankách nebo stavebních spořitelnách.
Vyplatí se vám vstup do II. pilíře? Poradí důchodová kalkulačka portálu ČT24.
Existují ale i investice, jejichž zhodnocení nelze přesně vyčíslit. Třeba do dětí. S tím, že by se o ně potomci ve stáří postarali, ale většina Čechů nepočítá. „Pokud děti budou dobře vychované, postarají se o rodiče, je to samozřejmě možnost. Ale i investice do dětí přináší celou řadu rizik. Ano, je tedy dobré mít děti, ale vedle toho to chce ještě spořit. A to znamená - pracovat, pracovat a pracovat,“ říká Vladimír Pikora, analytik Next Finance.
Počty důchodců, a to nejen starobních, ale i invalidních nebo vdovských v Česku neustále mírně rostou. Jen v porovnání s rokem 2011 je seniorů, kteří pobírají důchod, o necelých 75 tisíc více. Konkrétně si tedy důchod od státu vyzvedne každý měsíc přes dva miliony seniorů, necelý půlmilion lidí dostane invalidní důchod a více než 700 tisíc má vdovské důchody.
Více informací o celém důchodovém systému v Česku ale i zahraničí si dozvíte, pokud se podíváte na záznam speciálního vysílání Ekonomiky ČT24 s názvem Důchodová ruleta.
A jak se mají důchodci v zahraničí?
Průměrný starobní důchod je dnes na Slovensku v přepočtu asi devět tisíc korun. Celý důchodový systém je pak téměř totožný s tím českým, až na to, že druhý pilíř byl spuštěn už v roce 2005.
Polský stát se pak se svými občany moc nemazlí. Vláda premiéra Tuska zvedla už loni hranici pro odchod do důchodu na 67 let a Polákům doporučila, aby si více spořili v soukromých penzijních fondech.
V Belgii se pak odchází do důchodu v 65 letech a jeho maximální výše může přesáhnout i 65 tisíc měsíčně. Bohatí Belgičané přitom nejraději investují do drahých bytů na belgickém pobřeží. Ovšem každý pátý belgický důchodce žije pod hranicí chudoby.
V Rusku se pak o reformě důchodového systému mluví přes 20 let, parlament přitom nyní připravuje jeho další verzi. Rusům se však nelíbí, že by měli jít do důchodu později. Teď jsou zvyklí na řadu výhod – vyšší důchody mají například účastníci druhé světové války, vojáci či policisté. Velká část Rusů si ale na důchod stěžuje, jeho průměrná výše je totiž šest tisíc korun.
