Praha – Česko by podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nemělo diskriminovat ruské uchazeče v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Šéf dozorčí rady ČEZ Václav Pačes si ale nedokáže představit, že by tuto zakázku dostaly firmy ovládané ruským státem. Důvodem je podle něj role Moskvy v současné ukrajinské krizi. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek dokonce označil možnou účast Ruska na dostavbě českých jaderných elektráren za vlastizradu.
Když v osmdesátých letech minulého století začínala výstavba Jaderné elektrárny Temelín, neměli českoslovenští inženýři příliš na výběr. Projekt jednoznačně následoval ruský vzor. Teď se ale Evropa závislosti na energetických firmách ovládaných Kremlem bojí. A Česko bude muset rozhodnout, jestli do jejich rukou svěří největší zakázku ve své historii.
„Já bych uvítal, abychom pokračovali v rozvíjení jaderné energetiky. Já si nemyslím, že bychom měli diskriminovat nějakého zájemce z hlediska toho, z jaké země pochází, například z Ruska,“ konstatoval předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Kdyby za současné politické situace vstoupilo Rusko do výstavby našich nových jaderných bloků, hodnotil bych to jako vlastizradu,“ oponuje mu šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Šolc: Zvažujeme stavbu závodu na výrobu palivových tyčí
Aby Česko zvýšilo svou energetickou nezávislost, zvažuje stát vybudování vlastního závodu na výrobu palivových tyčí pro jaderné elektrárny. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu v současnosti zpracovává potřebné analýzy. V Otázkách Václava Moravce to uvedl náměstek ministra Pavel Šolc.
„Je to hi-tech montovna, která precizním způsobem skládá tabletky do tyčí. Mají to prakticky všechny země, které provozují jaderné elektrárny,“ upřesnil Šolc.
Zbývající část procesu výroby jaderného paliva, kterou si Česko nebude zajišťovat samo, tedy zejména obohacovací práce, je podle Šolce pokryta mezinárodními smlouvami a většina kapacit se navíc nachází ve stabilních zemích jako USA nebo Austrálie.
Do skládačky s mnoha neznámými tak přibyla další – dovolit ruským firmám vstup a případné vítězství v soutěži o strategickou zakázku na výstavbu nových jaderných reaktorů? Rozhodování není jednoduché, zvláště v době, kdy se Evropa připravuje na možnost, že Rusko zastaví dodávky zemního plynu a ropy. Už i evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger připustil „nejhorší možné scénáře“.
„V současné době by velmi pravděpodobně nebylo možné, aby ten tendr vyhrála ruská firma. To si myslím, že v této chvíli možné nebude,“ vložil se do diskuse předseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes. Právě státní energetický gigant ČEZ by zřejmě byl investorem případné dostavby nových jaderných reaktorů.
O nový blok by se mohly rozšířit i Dukovany
Poslední zadávací řízení na dostavbu dvou bloků v Temelíně zrušil ČEZ letos na jaře (čtěte víc). Zda vůbec a kdy bude vypsána nová soutěž, zatím není jasné. Navíc se v poslední době hovoří o tom, že by místo dvou bloků v Temelíně mohl vzniknout jeden v Temelíně a jeden v Dukovanech. Nedávno tuto možnost připustil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
Jeho úřad, který má energetickou bezpečnost země na starosti, se škrtáním uchazečů v možném budoucím tendru nepočítá. „Pokud se chceme bavit o snižování závislosti na Rusku, je to o plynu a ne o elektrárnách,“ je přesvědčen Mládek. Taky předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik odmítá diskriminaci ruských zájemců. „Výběrové řízení by se nemělo řídit politickými hledisky,“ myslí si Kováčik.
Vládní analytici se teď zabývají hlavně otázkou, z čeho nové zdroje zaplatit. Kabinet už v minulosti vyloučil možnost, že by se stát zaručil za výkupní ceny elektřiny, aby zajistil návratnost investice (více zde). Aktuálně zvažovanou variantou je vstup strategických investorů, kteří by se podle Mládka mohli například stát minoritními vlastníky, a nesli by tak část podnikatelského rizika.
Třeba státní podnik KEPCO z Jižní Koreje by o takovou formu spolupráce mohl mít zájem. „Můžeme se bavit o všech formách spolupráce, které jsou výhodné – tedy výdělečné. Základ je, že model spolupráce musí být výdělečný,“ zdůraznil velvyslanec Korejské republiky v ČR Hayong Moon.
Prezident Miloš Zeman si dokáže představit i účast ruských investorů. „Je třeba si uvědomit, že současná ukrajinská krize je krátkodobou, maximálně střednědobou záležitostí. V každém případě nyní nelze predikovat, kdo bude vítězem případné soutěže,“ ujistil Zeman.
Zda bude vypsán nový tendr, záleží hlavně na vládě a její aktualizované energetické koncepci. Ta by měla být hotová do konce roku. Dva nové bloky temelínské elektrárny měly podle původních plánů víc než zdvojnásobit její výkon, který nyní činí 2 000 megawattů. Stavba měla být dokončena v roce 2025, nové bloky měly být v provozu 60 let. Hodnota zakázky činila cca 200–300 miliard korun.
