Stockholm - Domorodí Sámové na severu Švédska se brání proti plánované těžbě železné rudy. Zablokovali proto silnici, která vede k dolům. Tamní policie už zatkla nejmíň šest lidí, protest ale stále pokračuje. „Chováme soby na velkých pastvinách a tady v těch místech se sobi pasou během zimy. Těžba ve velkém pastviny sobům zabere, což může mít pro pastevce likvidační důsledky,“ říká domorodec Henrik Blind.
Stupňující se konflikt rozdělil i obyvatele nedalekého města Jokkmokk. Britská společnost Beowulf Mining totiž slibuje pracovní místa a příležitosti pro místní podniky. „Důl by zabral méně než 20 km2 a vytvořil by kolem 250 pracovních míst. V oblasti by se tak mohlo začít dařit i obchodu a dalším službám,“ doplňuje generální ředitel švédské pobočky Beowulf Mining Fred Boman.
„Soby chová asi 100 lidí, zatímco ve městě je tak pět tisíc lidí. Myslím, že menšina by se měla přizpůsobit, ale oni trvají na svém a nechtějí žít jako my,“ tvrdí obyvatel města Kjell Ek.
Sámové nebo taky Laponci jsou původními obyvateli severských států a dnes patří k etnické menšině. Ve Švédsku jich žije 20 tisíc. Dva a půl tisíce z nich se stále živí prodejem masa a chovem sobů. Právě ty podle nich plánované povrchové doly nejvíc ohrožují.
Problém představují i samotné pozemky. Sámové považují území, kde žili skoro 9 tisíc let, za své. Podle švédských zákonů však nemají na pozemky vlastnická práva. Pro chov sobů je ale mohou využívat. Kvůli těžebnímu sporu se tak znovu ozývají hlasy, aby švédská vláda změnila zákon, který by jasně stanovil Sámům vlastnická práva.
„Tohle je země Sámů. To, co se tu teď děje, je jedním z projevů kolonizace, která probíhá už po generace. A těžba je velkou hrozbou pro naši kulturu,“ tvrdí Blind.
Obyvatelé města doly vítají jako šanci na zaměstnání
Doly by naopak byly velkým přínosem pro podnikatele v Jokkmokku. Do regionu, který trpí úbytkem obyvatel, by přinesly nejen novou práci, ale i příležitosti právě pro místní firmy. „Tohle malé město pomalu přestává existovat. Všichni se stěhují do jiných částí Švédska, protože tady není žádná práce. Za posledních 50 let se tu populace snížila víc než o polovinu. Proto ty doly potřebujeme, je to naše velká šance,“ vysvětluje Ek.
Těžařská firma zatím čeká na výsledky zprávy o vlivu těžby na životní prostředí. Tu by měla mít k dispozici koncem září. Švédsko je v současnosti největším producentem železné rudy v Evropské unii. Celkové tržby činí 220 miliard švédských korun. V 15 povrchových i hlubinných dolech pracuje 260 tisíc lidí. Země navíc plánuje do roku 2020 počet dolů zdvojnásobit.
