Dividenda Unipetrolu bude 8,30 koruny na akcii. Jednání valné hromady se protáhlo na půl dne

Valná hromada petrochemické společnosti Unipetrol ve středu schválila návrh představenstva na výplatu dividendy z loňského zisku 8,30 koruny na akcii. Bude tak vyšší než posledně a celkem firma vyplatí akcionářům zhruba 1,5 miliardy korun. Rozdělen bude celý nekonsolidovaný zisk mateřské Unipetrol ve výši 47 milionů korun a zbytek půjde z účtu nerozděleného zisku minulých let. Valná hromada jednala 12,5 hodiny.

Největší minoritní akcionář, společnost Paulinino Limited, za kterou stojí finanční skupina J&T, požadovala výplatu 18,50 koruny na akcii. Akcionářům by tak bylo vyplaceno téměř 3,4 miliardy korun. Po schválení návrhu představenstva firmy se o protinávrzích vůbec nehlasovalo.

Holding Unipetrol loni zvýšil čistý zisk téměř o miliardu na rekordních 7,98 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 13 procent. Tržby naopak klesly o 21 miliard na 87,8 miliardy korun. Na účtu nekonsolidovaného nerozděleného zisku minulých let má firma přes devět miliard korun.

Loni schválila valná hromada firmy dividendu 5,52 koruny na akcii. Předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007. Rozhodným dnem pro právo na dividendu je 31. květen. Dividenda je splatná 7. září 2017, výplata končí 7. září 2021.

Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. PKN drží v Unipetrolu 63procentní podíl. Dalších zhruba 20 procent akcií vlastní Paulinino Limited.

Dlouhé jednání do nočních hodin

Spory vedení Unipetrolu s minoritními akcionáři v čele s firmami, které jsou spojené se skupinou J&T, celé středeční jednání akcionářů ovlivnily. Valná hromada začala v 11:00, více než dvě hodiny trvalo jen zvolení předsedy hromady Karla Dřevínka. Asi devět hodin zabral bod týkající se zprávy představenstva firmy za loňský rok. V rámci tohoto bodu přicházeli minoritní akcionáři s nejrůznějšími postoji, připomínkami a dotazy.

Mimo jiné se probírala loňská koupě neratovické společnosti Spolana. Unipetrol ji koupil zpět od polské firmy Anwil, kterou stoprocentně vlastní majoritní vlastník Unipetrolu, společnost PKN Orlen. Investoři spojení s J&T dlouhodobě tento krok kritizují a považují ho za nevýhodný. Před 22:30 nabralo jednání rychlejší spád. Akcionáři například schválili také účetní závěrky firmy.

Pauliniho Limited kritizuje Unipetrol dlouhodobě, a to nejen kvůli dividendové politice. V lednu její zástupce Pavel Muchna obvinil PKN Orlen, že Unipetrol dlouhodobě tuneluje.

Polský server Puls Biznesu v minulých dnech uvedl, že PKN zvažuje převzetí podílu firem spojených s J&T. Hodnotu Unipetrolu odhadl asi na 50 miliard korun, cenu podílu J&T na více než 11 miliard. Ekonom a poradce skupiny J&T Michal Šnobr, který na valné hromadě zastupoval společnost Entris Equity Limited, v úterý ČTK řekl, že skutečná cena podílu J&T je řádově o desítky procent vyšší. Akcionáři spojení s J&T ve středu prakticky ke všem projednaným bodům valné hromady podali protest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 7 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 7 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 8 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 13 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...