Petrochemický holding Unipetrol loni zvýšil čistý zisk téměř o miliardu na rekordních 7,98 miliardy korun a překonal tak očekávání trhu. Meziročně je to nárůst o 13 procent. Tržby společnosti naopak klesly o 21 miliard na 87,81 miliardy korun, informoval mluvčí firmy Pavel Kaidl. Z předloňského zisku Unipetrol vyplatí dividendy za více než miliardu korun.
Do výsledku se pozitivně promítlo například pojistné plnění v souvislosti s předloňským požárem v Záluží u Litvínova. Rekonstrukce etylenové jednotky tam trvala déle než deset měsíců, náklady na ni činily čtyři miliardy korun. Na druhou stranu byly finanční výsledky ovlivněny provozními omezeními petrochemické i rafinérské výroby.
„Vytvořili jsme čistý zisk ve výši bezmála osm miliard korun. Současně jsme investovali rekordních téměř 11 miliard korun do modernizace a rekonstrukce výrobních technologií, zejména do stavby nové polyetylenové jednotky. Tyto investice jsou základem pro další rozvoj Unipetrolu v budoucnosti,“ uvedl generální ředitel Unipetrolu Andrzej Modrzejewski.
Analytici se shodují, že výsledky pozitivně ovlivnilo hlavně obnovení výroby v odstavených provozech. „Celkově výsledky hodnotíme pozitivně. Obnovení provozu etylenové jednotky v Záluží u Litvínova a rafinerie v Kralupech nad Vltavou vedlo k výraznému nárůstu objemu zpracované ropy o čtvrtinu a stejně tak i ke zvýšení míry využití kapacit na 90 procent,“ řekl analytik Patria Finance Ondřej Koňák.
Otázkou je nyní výše dividendy
Analytik J&T Banky Bohumil Trampota ale upozornil, že vedení Unipetrolu se nevyjádřilo k dividendě za loňský rok. Z předloňského zisku Unipetrol vyplatil akcionářům dividendu 5,52 korun na akcii. Předtím firma vyplatila dividendu naposledy za rok 2007. Podle Trampoty by měly být informace o dividendě za rok 2016 součástí strategie, kterou by měl Unipetrol zveřejnit v březnu.
„Z našeho pohledu má Unipetrol prostor na výplatu vysoké dividendy. A pokud by Unipetrol žádnou dividendu, respektive dividendovou politiku nepředstavil, bylo by to pro nás i pro trh velkým zklamáním,“ uvedl Trampota. „V každém případě by měl být výsledek loňského roku výrazným argumentem pro návrh zvýšení dividendy, a to nejen symbolické,“ podotkl také analytik Petr Hlinomaz.
Analytik BH Securities Martin Vlček dodal, že vidí prostor pro další růst hodnoty firmy i jejích akcií v nejbližších měsících a letech. „Trh se postupně vyrovnává a s poklesem přebytků ropy budou i rafinérské marže vyšší a stabilnější,“ doplnil.
Unipetrol v červnu zahájil výstavbu nové polyetylenové jednotky v Záluží. Jde o největší investici v historii českého petrochemického průmyslu. Celkové náklady na projekt činí 8,5 miliardy korun. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2018.
V rafinérské a petrochemické části vykázala skupina loni provozní zisk 11,14 miliardy korun, což je oproti roku 2015 nárůst o 9,5 procenta. Provozní zisk v maloobchodním segmentu pak rostl o 15,6 procenta na 958 milionů korun. Důvodem je vyšší prodej pohonných hmot i rozšíření konceptu občerstvení na čerpacích stanicích. Unipetrol nyní provozuje 363 čerpacích stanic Benzina a s podílem 17,6 procenta je lídrem na českém trhu.
Počet zaměstnanců Unipetrolu loni vzrostl o 733 lidí na 4497 pracovníků. Důvodem je zejména akvizice neratovické chemičky Spolana. Letos chce firma přijmout více než sto nových pracovníků, a to zejména do provozu v Záluží.
Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Orlen drží v Unipetrolu 63procentní podíl. Dalších zhruba 20 procent akcií pak podle webu firmy vlastní společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská finanční skupina J&T. Zbytek mají investiční fondy a menšinoví akcionáři.
Zástupce Paulinino Limited Pavel Muchna zároveň ve čtvrtek obvinil PKN, že Unipetrol dlouhodobě systematicky tuneluje. Kritizoval mimo jiné loňskou koupi neratovické společnosti Spolana, kterou Unipetrol koupil zpět od polské firmy Anwil. Uvedl, že pokud by provoz Spolany byl výhodný, PKN by ji nechal v portfoliu Anwilu, který stoprocentně vlastní. Firma místo toho podle něj prodala neratovickou firmu Unipetrolu, aby se „podělila“ o ztráty Spolany s jeho menšinovými akcionáři. Vedení Unipetrolu obvinění odmítlo.
Požár v Unipetrolu měl dopad i na jeho bývalý podnik v Kralupech
Předloňský požár etylénové jednotky společnosti Unipetrol v Záluží u Litvínova měl negativní dopad i na bývalý podnik holdingu v Kralupech nad Vltavou, zabývající se výrobou kaučuku, vyplývá ze zjištění ČTK.
Někdejší Kaučuk Kralupy prodal Unipetrol přesně před deseti lety polské společnosti Chemicznej Dwory. Polská firma za Kaučuk zaplatila 195 milionů eur (podle tehdejšího kurzu asi 5,5 miliardy korun), což byla horní hranice nezávislých ocenění Kaučuku.
„V důsledku havárie u klíčového dodavatele surovin byla v srpnu 2015 nuceně odstavena výrobna etylbenzenu v Litvínově a společnost (Synthos) se musela orientovat na náhradní zdroje základních surovin. Toto se projevilo hlavně ve snížení konkurenceschopnosti u spotových prodejů styren-butadienového kaučuku,“ uvedl ve výroční zprávě Synthos.
Synthos Kralupy a.s. v současnosti vyrábí styren-butadienové kaučuky pro gumárenský a obuvnický průmysl či pro výrobce sportovních potřeb, standardní nebo houževnatý polystyren pro elektrotechnický, spotřební a potravinářský průmysl či zpěňovatelný polystyren pro stavebnictví.
