Dalkia nemá zájem o elektrárnu Dětmarovice

Praha – Teplárenská společnost Dalkia oproti očekáváním nepodala nabídku na koupi moravskoslezské elektrárny Dětmarovice. Deníku E15 to potvrdil předseda představenstva Dalkie Zdeněk Duba. Jisté tedy je, že v soutěži o Dětmarovice jsou tři známí uchazeči - společnost NWR Zdeňka Bakaly, Energetický a průmyslový holding (EPH) v čele s Danielem Křetínským a Česká energie podnikatele Ladislava Drába.

Dalkia, která je hlavním dodavatelem tepla v Moravskoslezském kraji, podle E15 nakonec nevyhodnotila koupi Dětmarovic jako ekonomicky přínosnou pro aktivity samotné teplárenské společnosti. Od roku 2016 totiž začnou platit přísnější evropská pravidla ohledně odsíření a denitrifikace elektráren, což si vyžádá značné investice.

Jak napsal deník, koupě Dětmarovic by dávala smysl, pokud by se do té doby podařilo postavit širší síť teplovodů z elektrárny do moravskoslezských měst, což se ale podle Duby ukazuje jako nereálné.

Společnost ČEZ počátkem minulého týdne uvedla, že dostala čtyři nabídky na koupi elektrárny. Jejich jména ani bližší informace o nabídkách však ČEZ zatím nezveřejnil s poukazem na to, že stále trvá jejich formální posuzování.

Křetínského holding vydá dluhopisy za 10 miliard

Česká energetická skupina EP Energy Daniela Křetínského, pod niž spadají aktivity Energetického a průmyslového holdingu (EPH), jednoho ze zájemců o dětmarovickou elektrárnu, se podle Lidových novin chystá do konce roku vydat dluhopisy za víc než deset miliard korun. V těchto týdnech čeká na přidělení ratingu, tedy na ohodnocení platební schopnosti a perspektiv do budoucna. Peníze chce použít na další expanzi.

Bližší informace k chystané transakci EP Energy zatím sdělit nemůže. Pravidla při vydávání dluhopisů jsou totiž podobná jako při uvedení akcií na burzu - dotyčná společnost ani banky připravující emisi nesmí v přípravné fázi poskytovat bližší informace.

O záměru vydat letos emisi dluhopisů firma informovala už loni. „Máme v plánu financovat naše operace prostřednictvím mezinárodních dluhopisů,“ řekl na začátku loňského roku LN předseda představenstva Daniel Křetínský. Za vhodný termín emise dluhopisů tehdy označil polovinu letošního roku.

Jak upozornil list, mezi vlastníky holdingu patří vedle Křetínského také skupina PPF Petra Kellnera a slovenská skupina J&T.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americká cla vstoupí v platnost 8. září. Podle agentury Reuters to v úterý oznámila kanadská vláda. Tarify se budou vztahovat na asi sedm set druhů zboží v celkové hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů (411 miliard korun). V plném rozsahu tak dorovnají nová cla, která v sobotu Kanadě vyměřily USA.
před 15 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 1 hhodinou

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.