ČSSD chce vytvořit rezervu na valorizaci penzí ve výši 84 miliard korun

Vládní sociální demokraté trvají na návrhu posílení důchodového účtu 60 miliardami korun z přebytku loňského rozpočtu. Celkem by tak na speciálním penzijním účtu, který je součástí rozpočtu, vznikla na valorizaci penzí rezerva 84 miliard korun, řekl novinářům premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Návrh v pondělí ČSSD představila koaličním partnerům, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) po jednání řekl, že s rozhodnutím počká do 30. dubna, dokdy má vláda návrh na použití přebytku předložit sněmovně.

Koaliční jednání podle Sobotky ukázalo, že návrh ČSSD „jde správným směrem“. „Trváme na tom, aby se vytvořila rezerva na valorizaci penzí,“ uvedl předseda vlády. 

Babiš v pondělí řekl, že představy hnutí ANO a ČSSD jdou stejným směrem, jen o nich jinak hovoří. Výhrady má ministr financí k návrhům KDU-ČSL, která chce posílit investice.

Spor ANO a lidovců o přebytek

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělním pořadu Události, komentáře uvedl, že ministr financí porušil zákon o státním rozpočtu a neinformoval dostatečně své koaliční partnery. „Na koaliční radě jsme se dozvěděli novou informaci, není o jakém přebytku jednat. Ministr financí v průběhu roku 2016 neříkal všechno, žádný přebytek fakticky není. V loňském roce ministerstvo financí o tuto částku oproti plánovanému rozpočtu nenakoupilo státní dluhopisy a mimo jiné tím nedodrželo zákon o státním rozpočtu,“ zpochybnil informace o rozpočtovém přebytku a jeho možném využití Jurečka. 

K existenci přebytku se už v pondělí vyjádřil i Babiš. Uvedl, že přebytek reálně neexistuje, jde jen o administrativní úkon. „Pravdu má pan prezident, který říká, že ty peníze de facto neexistují,“ připomenul nedělní výrok prezidenta, který označil za ekonomické analfabety ministry, kteří po úterním oznámení, že loňský rozpočet skončil s přebytkem 61,8 miliardy korun, začali plánovat, jak s penězi naloží.

ČSSD chce do voleb ve vládě prosadit zvýšení přídavků na děti či otcovskou dovolenou. Soustředit se bude i na seniory, zaměstnance nebo bezpečnost, řekl Sobotka. Kabinet by podle něj měl využít toho, že ve sněmovně nemá jen těsnou většinu, a až do konce svého mandátu by měl fungovat naplno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 10 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...