ČSSD chce vytvořit rezervu na valorizaci penzí ve výši 84 miliard korun

Vládní sociální demokraté trvají na návrhu posílení důchodového účtu 60 miliardami korun z přebytku loňského rozpočtu. Celkem by tak na speciálním penzijním účtu, který je součástí rozpočtu, vznikla na valorizaci penzí rezerva 84 miliard korun, řekl novinářům premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Návrh v pondělí ČSSD představila koaličním partnerům, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) po jednání řekl, že s rozhodnutím počká do 30. dubna, dokdy má vláda návrh na použití přebytku předložit sněmovně.

Koaliční jednání podle Sobotky ukázalo, že návrh ČSSD „jde správným směrem“. „Trváme na tom, aby se vytvořila rezerva na valorizaci penzí,“ uvedl předseda vlády. 

Babiš v pondělí řekl, že představy hnutí ANO a ČSSD jdou stejným směrem, jen o nich jinak hovoří. Výhrady má ministr financí k návrhům KDU-ČSL, která chce posílit investice.

Spor ANO a lidovců o přebytek

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělním pořadu Události, komentáře uvedl, že ministr financí porušil zákon o státním rozpočtu a neinformoval dostatečně své koaliční partnery. „Na koaliční radě jsme se dozvěděli novou informaci, není o jakém přebytku jednat. Ministr financí v průběhu roku 2016 neříkal všechno, žádný přebytek fakticky není. V loňském roce ministerstvo financí o tuto částku oproti plánovanému rozpočtu nenakoupilo státní dluhopisy a mimo jiné tím nedodrželo zákon o státním rozpočtu,“ zpochybnil informace o rozpočtovém přebytku a jeho možném využití Jurečka. 

K existenci přebytku se už v pondělí vyjádřil i Babiš. Uvedl, že přebytek reálně neexistuje, jde jen o administrativní úkon. „Pravdu má pan prezident, který říká, že ty peníze de facto neexistují,“ připomenul nedělní výrok prezidenta, který označil za ekonomické analfabety ministry, kteří po úterním oznámení, že loňský rozpočet skončil s přebytkem 61,8 miliardy korun, začali plánovat, jak s penězi naloží.

ČSSD chce do voleb ve vládě prosadit zvýšení přídavků na děti či otcovskou dovolenou. Soustředit se bude i na seniory, zaměstnance nebo bezpečnost, řekl Sobotka. Kabinet by podle něj měl využít toho, že ve sněmovně nemá jen těsnou většinu, a až do konce svého mandátu by měl fungovat naplno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 1 hhodinou

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 6 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 6 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 20 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...