Co s 60 miliardami rozpočtového přebytku? Koalice chce najít řešení do konce dubna

Vládní koalice se na pondělním jednání neshodla na využití šedesátimiliardového přebytku loňského rozpočtu. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce s rozhodnutím počkat na vývoj letošního rozpočtu. Čas má vláda do konce dubna, kdy musí sněmovně předložit návrh na využití peněz. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ministr financí porušil zákon o státním rozpočtu a neinformoval dostatečně své koaliční partnery.

„Na koaliční radě jsme se dozvěděli novou informaci, není o jakém přebytku jednat. Ministr financí v průběhu roku 2016 neříkal všechno, žádný přebytek fakticky není. V loňském roce ministerstvo financí o tuto částku oproti plánovanému rozpočtu nenakoupilo státní dluhopisy a mimo jiné tím nedodrželo zákon o státním rozpočtu,“ zpochybnil Babišův úspěch v pořadu Události, komentáře Jurečka.

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl se vyjádřil, že plány, jak utratit přebytek rozpočtu, jsou stále na stole.  „My si myslíme, že s přebytkem se dá něco dělat.  Účetně by tam měl být, záleží, jestli je tam i fakticky,“ řekl.

Andrej Babiš se chová s péčí řádného hospodáře.
Jaroslav Faltýnek

Později ale obvinil Babiše ze lži. „Pokud ale ministr Babiš v průběhu roku říkal, že nevěděl, jak rozpočet dopadne, ale zároveň nenakupoval dluhopisy, tak asi tušil, jak to dopadne. Takže ta informace byla lživá,“ řekl. Podle Jurečky ministr financí neobjektivně informoval o tom, jak nakládá s rozpočet.

Podle předsedy poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka na to měl právo. „Ministerstvo financí k tomu má kompetence. Z našeho pohledu to bylo rozumné rozhodnutí, do dubna má koalice možnost se dohodnout, zda některé dluhopisy nakoupí a tím vznikne reálný přebytek,“ bránil Babiše Faltýnek.

Nahrávám video

K existenci přebytku se už v pondělí vyjádřil i ministr Babiš. Uvedl, že přebytek reálně neexistuje, jde jen o administrativní úkon.

„Pravdu má pan prezident, který říká, že ty peníze de facto neexistují,“ připomenul nedělní výrok prezidenta, který označil za ekonomické analfabety ministry, kteří po úterním oznámení, že loňský rozpočet skončil s přebytkem 61,8 miliardy korun, začali plánovat, jak s penězi naloží. 

„Nechme běžet (letošní) rozpočet a uvidíme, jak bude vypadat koncem března,“ dodal Babiš odpoledne novinářům. Jednotliví ministři by podle něj chtěli mít čím dál větší rozpočty, a přitom je nečerpají. 

Nahrávám video

Sociální demokraté chtěli peníze na důchody

Sociální demokraté v pondělí přišli s návrhem, aby byl přebytek loňského rozpočtu převeden na důchodový účet, z kterého se vyplácejí penze. Alternativní návrh z dílny ČSSD počítá s využitím přebytku 62 miliard korun na snížení schodku v letošním rozpočtu. Letošní státní rozpočet počítá se schodkem 60 miliard korun.

„Pan premiér má pravdu v tom, že důchody jsou deficitní, ale tady ten účet je reálně nepoužitelný,“ uvedl Babiš k představě ČSSD. Podotkl, že on a premiér myslí podobně, „ale každý to komentuje jiným způsobem“. 

„Jiné je to u ministra (zemědělství Mariana) Jurečky, který chce další peníze,“ uvedl Babiš. O případném navýšení některých kapitol je podle něj možné rozhodnout až podle vývoje na jaře. 

Lidovci by podpořili rozvoj venkova

KDU-ČSL chce podle prvního místopředsedy Jurečky část přebytku směřovat na zlepšování života lidí na venkově, konkrétně na výstavbu vodovodů a čistíren odpadních vod a opravy silnic druhé a třetí třídy.

„To jsou investice, které stát stejně musí urychleně udělat. Není možné, abychom měli přes 200 obcí, kde nemají vodovod a obyvatelé chodí tři měsíce v roce pro vodu s kanystry, a obce, kde není kanalizace ani čistírna odpadních vod a přepady ze septiků tečou do potoků a řek. Chceme, aby se i mimo Prahu a velká města žilo kvalitně,“ uvedl odpoledne.

Nahrávám video

Ekonom Vysoké školy obchodní Pavel Neset uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že použít peníze z rozpočtového přebytku na splácení vládního dluhu je investicí do budoucna. Připomněl, že i v letošním rozpočtu je kapitola o nákladech na obsluhu dluhu. O co více se podaří snížit nákladové úroky, o to méně budeme platit v budoucnu, řekl ekonom. 

Zádrhel nastal i kolem změn v EET a daňovém balíčku

Koaliční rada se neshodla ani na pozměňovacích návrzích k elektronické evidenci tržeb. Bude o nich jednat ještě krátce před jednáním sněmovny.

Andrej Babiš se chová s péčí řádného hospodáře.
Jaroslav Faltýnek

První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek večer naznačil, že jeho hnutí zřejmě po dohodě s ČSSD ustoupí ve sněmovně od návrhů na změny v EET. Bude se snažit zákon nechat ve stávající podobě, uvedl po jednání koaliční rady Faltýnek. Babiš doufá, že kvůli neshodě na EET nepadne celý daňový balíček.

obrázek
Zdroj: ČT24

Lidovci, kteří přišli s vlastními změnami v EET, jsou podle svého místopředsedy Jana Bartoška postaveni do nepříjemné situace, kdy mají volit mezi svými návrhy a padnutím celého balíčku daňových změn. Ten obsahuje i priority, které KDU-ČSL prosazuje.

„Domluvili jsme se, že se k tomu ještě vrátíme, protože sociální demokraté na EET nechtějí měnit nic. Návrh z naší strany ohledně paušální daně nechtějí, návrhy KDU-ČSL ohledně výjimek nechce podpořit ani ČSSD, ani my. Doufejme, že to proběhne tak, aby nebyl ohrožen celý ten daňový balíček,“ uvedl Babiš. S návrhem změn přišel v prosinci, za což sklidil kritiku z řad ČSSD.

Balíček, jenž například zvyšuje daňové slevy na druhé a další děti, které podporují lidovci, budou poslanci schvalovat v tomto týdnu, pravděpodobně ve středu. Hlasování o normě bude vedle novely o střetu zájmů jedním z nejsledovanějších bodů schůze. Rozpočtový výbor žádné pozměňovací návrhy týkající se výjimek z elektronické evidence tržeb nepodpořil. Podali je poslanci vládní KDU-ČSL i Babiš. Pravice chce celý systém úplně zrušit. Požaduje také snížení sazeb daně z přidané hodnoty.

Domluví se koalice na hlasování?

Protože podle Babiše není jasné, jak bude opozice hlasovat, chce, aby se koalice před hlasováním dohodla na společném postupu. Jednání se uskuteční v den hlasování sněmovny.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po jednání uvedl, že shoda panuje na tom, že vládní poslanci nepodpoří návrhy opozice mířící ke změnám daně z přidané hodnoty. Aby „nedošlo k hlasovací nehodě“, je i podle něj třeba domluvit se na společném hlasování.

„Jako koaliční partneři jsme se dostali do nepříjemné situace,“ komentoval vývoj Bartošek s tím, že ANO podmiňuje schválení celého balíčku tím, že lidovci ustoupí od svých návrhů na změny v EET.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 10 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.