UDÁLOSTI: Valorizace penzí může podle MPSV pokračovat
Za poslední dvě dekády vzrostl průměrný důchod na trojnásobek. Zatímco v roce 1995 dostávali penzisté tři a půl tisíce měsíčně, příští rok to má být 11 745 korun. Za touto výší stojí i aktuální navýšení penzí o 308 korun. Pro státní rozpočet bude znamenat další náklady ve výši necelých jedenácti miliard.
„Přidání jenom drží poměr těch čtyřiceti procent hodnoty důchodu vůči hrubé mzdě,“ hájila valorizaci v polední debatě s Václavem Moravcem ministryně práce Marksová. Potřebnost navýšení vysvětluje tím, že pokud by vycházela ze zákonného vzorce – tedy automatické valorizace – penze by od ledna stouply jen o 146 korun.
„Reálná hodnota důchodů vůči průměrné hrubé mzdě klesá a poklesla by, i kdybychom penzistům dali jen dvě stě korun,“ dodala s odkazem na nedávné licitace kolem valorizační výše. O stejném nadstandardním růstu jako tento týden by podle ní navíc mohl kabinet rozhodnout i příští rok: „Je pravděpodobné, že půjdeme nad rámec valorizačního vzorce.“
Starobní důchod v prvním čtvrtletí letošního roku pobíralo 2,37 milionu lidí a statistici dodávají, že hlavně ti, kdo žijí v domácnosti sami, se ocitají pod hranicí chudoby; nouzi čelí každý sedmý takový senior. I proto si stále víc lidí spadajících do této kategorie přivydělává, loni jich pracovalo 356 tisíc, což je dvakrát víc než v roce 1996, kdy do práce chodilo 170 tisíc penzistů.
Výhled? Další peníze z rozpočtu, nebo vyšší odvody OSVČ
Další růst v roce 2018 podporuje i nejsilnější opoziční strana – KSČM. „Nemyslím si, že by z pohledu rozpočtové odpovědnosti vláda tímto krokem nechala vykrvácet veřejné finance,“ podotkl komunistický místopředseda Jiří Dolejš.
„Na státní rozpočet se musíme dívat s výhledem. Demografická prognóza vývoje je nemilosrdná a víme, že si nebudeme moci dovolit setrvat v současném stavu, protože první pilíř to neutáhne,“ varovala. „Jestliže dnes máme na jednoho seniora tři lidi v produktivním věku, nebude to dlouho trvat, kdy budeme mít na tři pracující dva seniory. Co budeme dělat potom?“
Podle Marksové v řešení není prostor pro fantazii. Buď se potřebná částka na důchody v rozpočtu najde, nebo bude potřeba zvýšit výběr pojistného u OSVČ. Ministryně ale zároveň dodala, že takové navýšení se v dohledné době nechystá – a že je řešením popularizace důchodového připojištění. To sice v současnosti Češi využívají, ale nijak závratně. Podle asociace penzijních společností si do třetího pilíře za první pololetí letošního roku na důchod měsíčně odložili 592 korun v průměru.
Bilance důchodového účtu
Tuzemský důchodový účet se dostal do deficitu už v devadesátých letech a podruhé v roce 2003; o rok později proto vláda zvýšila odvody, když sociální pojistné zvedla na 28 procent, a v kladných číslech se bilanci dařilo držet do roku 2008, kdy účet hlásil šestimiliardový přebytek. Následující rok se kvůli hospodářské krizi propadl třicet miliard do minusu, v letech 2012 a 2013 byl dokonce na minus padesáti miliardách, od té doby se mírně zvedá. V loňském roce se propad zmírnil na -33,7 miliardy.
Pokud jde o výběr pojistného, podle údajů České správy sociálního zabezpečení se na důchodovém pojištění za první pololetí letošního roku vybralo 183,6 miliardy korun, meziročně tak stát na důchody získal o deset miliard víc (za stejné období loni se jednalo o 173,5 miliardy). Seniorům za stejné období vyplatil 195 miliard včetně jednorázového příspěvku s celkovými náklady 3,5 miliardy. Oproti prvnímu pololetí minulého roku stouply výdaje na důchody skoro o devět miliard.
