Růst penzí nad rámec automatické valorizace by měl pokračovat i v roce 2018. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v Otázkách Václava Moravce připustila, že vládě maximální možné zvýšení starobních důchodů znovu navrhne. Pro příští rok už kabinet důchody o nejvyšší možnou částku (tři sta korun) zvedl tento týden.
Za poslední dvě dekády vzrostl průměrný důchod na trojnásobek. Zatímco v roce 1995 dostávali penzisté tři a půl tisíce měsíčně, příští rok to má být 11 745 korun. Za touto výší stojí i aktuální navýšení penzí o 308 korun. Pro státní rozpočet bude znamenat další náklady ve výši necelých jedenácti miliard.
„Přidání jenom drží poměr těch čtyřiceti procent hodnoty důchodu vůči hrubé mzdě,“ hájila valorizaci v polední debatě s Václavem Moravcem ministryně práce Marksová. Potřebnost navýšení vysvětluje tím, že pokud by vycházela ze zákonného vzorce – tedy automatické valorizace – penze by od ledna stouply jen o 146 korun.
„Reálná hodnota důchodů vůči průměrné hrubé mzdě klesá a poklesla by, i kdybychom penzistům dali jen dvě stě korun,“ dodala s odkazem na nedávné licitace kolem valorizační výše. O stejném nadstandardním růstu jako tento týden by podle ní navíc mohl kabinet rozhodnout i příští rok: „Je pravděpodobné, že půjdeme nad rámec valorizačního vzorce.“
Starobní důchod v prvním čtvrtletí letošního roku pobíralo 2,37 milionu lidí a statistici dodávají, že hlavně ti, kdo žijí v domácnosti sami, se ocitají pod hranicí chudoby; nouzi čelí každý sedmý takový senior. I proto si stále víc lidí spadajících do této kategorie přivydělává, loni jich pracovalo 356 tisíc, což je dvakrát víc než v roce 1996, kdy do práce chodilo 170 tisíc penzistů.
Výhled? Další peníze z rozpočtu, nebo vyšší odvody OSVČ
Další růst v roce 2018 podporuje i nejsilnější opoziční strana – KSČM. „Nemyslím si, že by z pohledu rozpočtové odpovědnosti vláda tímto krokem nechala vykrvácet veřejné finance,“ podotkl komunistický místopředseda Jiří Dolejš.
Kritičtější hlasy zaznívají z TOP 09, které se nelíbí porušování zákonného vzorce, navíc bez souhlasu dolní komory. „Ve sněmovně jsme varovali, že se to stane pravidlem, protože každý rok jsou teď volby,“ prohlásila stranická místopředsedkyně Markéta Adamová a vládní krok označila za populistický.
„Na státní rozpočet se musíme dívat s výhledem. Demografická prognóza vývoje je nemilosrdná a víme, že si nebudeme moci dovolit setrvat v současném stavu, protože první pilíř to neutáhne,“ varovala. „Jestliže dnes máme na jednoho seniora tři lidi v produktivním věku, nebude to dlouho trvat, kdy budeme mít na tři pracující dva seniory. Co budeme dělat potom?“
Podle Marksové v řešení není prostor pro fantazii. Buď se potřebná částka na důchody v rozpočtu najde, nebo bude potřeba zvýšit výběr pojistného u OSVČ. Ministryně ale zároveň dodala, že takové navýšení se v dohledné době nechystá – a že je řešením popularizace důchodového připojištění. To sice v současnosti Češi využívají, ale nijak závratně. Podle asociace penzijních společností si do třetího pilíře za první pololetí letošního roku na důchod měsíčně odložili 592 korun v průměru.
Tuzemský důchodový účet se dostal do deficitu už v devadesátých letech a podruhé v roce 2003; o rok později proto vláda zvýšila odvody, když sociální pojistné zvedla na 28 procent, a v kladných číslech se bilanci dařilo držet do roku 2008, kdy účet hlásil šestimiliardový přebytek. Následující rok se kvůli hospodářské krizi propadl třicet miliard do minusu, v letech 2012 a 2013 byl dokonce na minus padesáti miliardách, od té doby se mírně zvedá. V loňském roce se propad zmírnil na -33,7 miliardy.
Pokud jde o výběr pojistného, podle údajů České správy sociálního zabezpečení se na důchodovém pojištění za první pololetí letošního roku vybralo 183,6 miliardy korun, meziročně tak stát na důchody získal o deset miliard víc (za stejné období loni se jednalo o 173,5 miliardy). Seniorům za stejné období vyplatil 195 miliard včetně jednorázového příspěvku s celkovými náklady 3,5 miliardy. Oproti prvnímu pololetí minulého roku stouply výdaje na důchody skoro o devět miliard.
