Co napoví výsledky voleb? Euro do pěti let, nebo taky nikdy

Praha – Po zavedení jednotné evropské měny volají podnikatelé i turisté. Ti první proto, že se musí často draze připojišťovat proti výkyvům měnového kurzu a že se v důsledku jeho nepříznivého vývoje může stát jejich zboží v zahraničí neprodejné, ti druzí proto, že by jim to usnadnilo cestování po Evropě. Termín, kdy se může Česko na euro těšit, však dosud nebyl stanoven. I když mnohé v tomto ohledu mohou napovědět výsledky voleb. Zatímco ODS nechce na zavedení eura tlačit, ČSSD má v termínu jasno. Již nyní ale podle ministra financí Eduarda Janoty začíná být zřejmé, že dřív než v roce 2014 Česko podmínky pro přijetí jednotné měny nesplní.

Ohledně data jsou dvě nejsilnější politické strany v souladu. Od lidovců nově zaznívá nejdřívější datum 2013. „My jsme už měli velmi blízko do eurozóny kolem roku 2006. Tehdy jsme plnili kritéria a mohli jsme pohodlně v eurozóně být. Ekonomická krize nás ale vrátila do reality, kdy se jasně ukazuje, že parametry výdajů byly nastaveny naprosto neadekvátně, byly nastaveny na tehdejší poměry ekonomického růstu a dneska jsme v úplně jiné situaci,“ upozorňuje ministr financí Eduard Janota.

Euro v roce 2013? Čirá utopie!

„Bude velký problém, pokud se nám podaří splnit kritérium tří procent v roce 2013. Já si dovolím tvrdit, že dokonce rok 2013 až 2014 jsou reálné pro tento ukazatel. Vstup do eurozóny v roce 2013 je naprostá utopie,“ míní Janota.


„Chceme-li se bavit o datu vstupu do eurozóny, tak se musíme bavit o tom, jestli jsme schopni v rámci veřejných rozpočtů udělat pořádek,“ říká Janota s tím, že ta opatření budou velmi bolestivá a k tomu se zejména v předvolebním období naprostá většina politických stran nehlásí. „Mnohé politické strany plédují pro vstup do eurozóny, ale velmi málo pro to dělají,“ varuje ministr s tím, že nikdo nám kritérium pro vstup neulehčí.

Jak vidí euro jednotlivé strany?

Nejjasněji nalinkovanou cestu do eurozóny má sociální demokracie. Jednotnou evropskou měnou bychom podle nich mohli v Česku platit už za pět let. „Naší ambicí je dosáhnout v roce 2013 deficitu veřejných rozpočtů menšího než tři procenta, což podle našeho názoru umožní už v roce 2012 vstoupit do tzv. systému ERMII a pak je reálná šance, že bychom to euro mohli zavést k 1. 1. 2015,“ uvedl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

ODS zná jen možný termín přijetí eura

Podle předvolebních průzkumů druhá nejsilnější strana, kterou je ODS, zatím nové platidlo Čechům neslibuje. Zná jen teoretický termín, kdy by mohla ČR o vstup do měnové unie usilovat. Je jím rok 2015, záleží ale na tom, jak se eurozóna vypořádá se svými současnými problémy, například s hrozícím státním bankrotem Řecka, které je jejím členem. „V současné době má eurozóna své problémy a my potřebujeme dostatek času na to, abychom se mohli rozhodnout, kdy do eurozóny a zda vůbec můžeme přistoupit,“ podtrhl ekonomický expert ODS Martin Kocourek.

Na splnění Maastrichtských kritérií, která jsou vstupenkou do eurozóny, ovšem budou občanští demokraté usilovně pracovat. Dostat deficit veřejných financí pod požadovanou tříprocentní hranici chtějí dokonce o rok dřív než ČSSD – už v roce 2012.

Jak Česko plní Maastrichtská kritéria?

Veřejné finance

  • Deficit veřejných financí nesmí přesáhnout
    3 procenta HDP. NEPLNÍ
  • Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 procent HDP. PLNÍ

Inflační kritérium

  • Průměrná roční inflace nesmí o víc než 1,5procentního bodu převýšit referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita úrokových sazeb

  • Výnos desetiletých vládních dluhopisů musí být nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou. PLNÍ

Stabilita měnového kurzu

  • Země musí být minimálně dva roky členem mechanismu směnných kurzů ERMII bez vnitřního pnutí. NEPLNÍ, NENÍ ČLENEM

Za euro chtějí bojovat i menší strany

Otevřeně po euru podobně jako ČSSD volají i některé menší politické strany. Strana zelených vždy chtěla euro v Česku co nejdřív. Teď vidí jako nejbližší možné datum 1. leden 2015. Za prioritní považuje, aby příští vláda stanovila jasný termín a ten podpořila věrohodným fiskálním programem.

Od začátku roku 2015 by nejraději jednotnou evropskou měnou platily i Věci veřejné. Tato strana je zároveň nejambicióznější v otázce sražení deficitu pod požadovanou tříprocentní hranici. Vidět by ho pod ní chtěla už v příštím roce.

Nováček na české politické scéně - TOP 09 - si dovede představit vstup Česka do eurozóny už v roce 2014. Euro podporuje, ale termín nepovažuje za důležitý. Prioritní je snížit schodek veřejných financí.

Komunisté se k euru staví vlažně

KSČM ve volebním programu žádný termín nemá, ale přijetí jednotné evropské měny akceptuje jako součást evropské integrace. Podle poslance za KSČM Jiřího Dolejše by k tomu mohlo dojít nejdřív v roce 2016, oživí-li se ekonomika a citlivě zvládne konsolidace veřejných financí.

O zavedení eura nakonec rozhodne vítěz červnových voleb a jeho snaha napravit veřejné finance, které si nyní s deficitem ve výši 5,93 procenta HDP nestojí nijak dobře. A podle dřívějšího vyjádření guvernéra České národní banky nemá smysl o žádném termínu uvažovat, dokud se je nepodaří dát do pořádku.

Eurozóna se možná brzy rozšíří o Estonsko a Lotyšsko

Eurozóna má v současnosti 16 členů. Již v příštím roce by se ale mohla dále rozrůst. K prvnímu lednu 2011 by se mohlo začít platit eurem v Estonsku, které i přes krizi plní všechna Maastrichtská kritéria. I Lotyšsko, které spolu se Španělskem a Řeckem patří k zemím, jež jsou nejvíce ohroženy vysokými rozpočtovými schodky, chce vstoupit do měnové unie co nejdříve. Jako cílové datum tamní vláda stanovila 1. leden 2014.

  • Eduard Janota autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1457/145674.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156831.jpg
  • Vstup ČR do eurozóny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1569/156833.jpg
  • Mapa eurozóny autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/772/77130.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 14 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 16 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 23 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.