Berlín – V rámci připravované reformy eurozóny by státy měnové unie měly odevzdat značnou část své rozpočtové suverenity Bruselu, kterému by měly předkládat ke schválení svoje domácí rozpočty. Eurozóna má mít také svůj vlastní parlament. S odvoláním na nejmenované unijní diplomaty to napsal německý deník Handelsblatt, podle něhož lze očekávat, že se v této věci povedou prudké spory.
Reformu připravují z pověření šéfů států a vlád eurozóny prezident Evropské unie Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso, šéf takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Tito čtyři pánové by měli navrhnout úplně novou architekturu měnové unie, tvrdí jeden z bruselských zdrojů deníku Handelsblatt.
Jádrem reformy má být změna rozpočtové politiky. Vlády mají návrhy svých domácích rozpočtů nejprve předkládat Bruselu ke schválení. Pokud by hrozil příliš vysoký deficit, mohla by Evropská komise uplatnit proti takovému návrhu veto.
To by mohla použít i v případě, kdy by návrh neobsahoval žádná úsporná opatření k odbourání vysokého státního dluhu. V obou případech budou vlády muset takový návrh upravit, než ho předloží domácímu parlamentu.
Do politických priorit každého z rozpočtů ale Evropská komise zasahovat nemá. Státy platící eurem tak budou moct dál samy rozhodovat, ve kterých oblastech budou prostředky krátit nebo navyšovat - pokud to bude v souladu s pravidly EU o výši rozpočtových deficitů a celkovém zadlužení.
Uvažuje se i o závazné minimální sazbě pro zdanění firem
Fiskální suverenitu členských zemí chtějí autoři reformy omezit podle Handelsblattu ještě v jednom důležitém bodě. Chystají se stanovit závaznou minimální sazbu pro zdanění firem.
Rozpočtovou a hospodářskou politiku států platících eurem má kontrolovat parlament eurozóny, v němž by měli zasednout poslanci Evropského parlamentu i národních zastupitelských sborů. Proti této myšlence se ale podle Handelsblattu důrazně staví země EU, které jsou mimo měnovou unii.
Německý ekonomický list předpovídá, že tento návrh vyvolá ještě hodně sporů, minimálně proto, že taková změna bude vyžadovat úpravu Lisabonské smlouvy o fungování EU. Její změny jsou přitom nepopulární a u mnoha států eurozóny jako Francie nebo Nizozemsko narážejí na odpor.
