Česká republika se zavázala, že k roku 2020 dosáhnou její celkové nové úspory energie 51 petajoulů. Jenže musíme v úsporách energie přidat: podle poslední analýzy se zatím povedla naplnit z tohoto cíle zhruba třetina (17,7 PJ). Nejvíc pomohla Nová zelená úsporám, která dotuje zateplování budov nebo stavby pasivních domů. Ostatní programy naopak zaostávaly. Přesto lze najít některé inspirativní příklady.
Pražský Palác kultury (dnes Kongresové centrum) vznikal jako výkladní skříň minulého režimu. Mohutné prostory, velké skleněné plochy. Na energetické úspory se tu na přelomu 70. a 80. let nemyslelo.
Projektový manažer společnosti Enesa Martin Jaterka řídil rekonstrukci, která měla snížit náklady na provoz. Vznikla proto nová kotelna, vzduchotechnika i osvětlení. To všechno snížilo spotřebu energií i platby za ně o třetinu.
Například každá z téměř tří tisíc sedaček v hlavním sále má vlastní ventilaci. Systém počítá s tím, kdy program začíná i kolik lidí přijde.
Kromě Kongresového centra je už efektivnější i Národní divadlo. Praha teď chce snížit spotřebu šesti svých budov. Například Obecního domu nebo akvaparku Šutka. „Vychází tam zhruba 50 milionů úspor, které by měly být realizovány právě tím, že například vyměníme technologii v Obecním domě,“ vysvětluje generální ředitel společnost Operátor ICT Michal Fišer.
Podle oslovených analytiků je potenciál úspor v Česku obrovský a zatím nevyužitý. Podle loňské analýzy ministerstva průmyslu a obchodu vlastní a využívá 37 ústředních institucí celkem 775 budov. Z nich ovšem drtivá většina (586) nesplňuje požadavky na energetickou náročnost (klasifikační třídu C – úsporná).
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák soudí, že by vláda mohla také podpořit více energeticky soběstačné domácnosti. A to právě tím, že by alokovala více prostředků do Nové zelené úsporám. Podobně by se to mělo týkat také průmyslu.
