Česko musí zaplatit odškodnění za regulaci nájemného. Verdikt je pravomocný

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odmítl odvolání České republiky v případě sporu o odškodnění za regulované nájemné. Stát tak musí třem majitelům domů vyplatit odškodné ve výši rozdílu mezi tehdejším regulovaným a tržním nájmem. Informaci přinesl server seznam.cz. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že nyní bude spuštěn standardní proces úhrady přiznaného odškodnění. Většinou proběhne během tří měsíců.

Podle serveru kolegium soudců rozhodlo, že se nebude zabývat výhradami českého ministerstva spravedlnosti k rozsudku, který soud vynesl v únoru. Verdikt tak nabyl právní moci.

  • Evropský soud pro lidská práva již v červenci 2014 konstatoval, že byla porušena práva pronajímatelů.
  • V únoru pak třem stěžovatelům přiznal odškodné v celkové výši 2,19 milionu korun.
  • Dvěma stěžovatelům v únoru štrasburský soud přiznal kromě škody na majetku také náhradu nemajetkové újmy dohromady ve výši 162 tisíc korun (6000 eur). Všem třem má navíc Česko zaplatit celkem 227 tisíc korun (8435 eur) na náklady řízení.

Žalob je více

Občanské sdružení majitelů domů v ČR (OSMD) již v únoru uvedlo, že kauza tří individuálních stěžovatelů z České republiky nijak nesouvisí s žádnou z hromadných žalob, které OSMD v minulosti organizovalo a kterými se ESLP odmítl zabývat se zdůvodněním, že stěžovatelé nevyčerpali všechny dostupné opravné prostředky.

I tři zmínění individuální stěžovatelé nejprve museli vyčerpat veškeré dostupné vnitrostátní prostředky k hájení a uplatňování svých nároků – to byla nutná podmínka pro to, aby se jejich stížností ELSP vůbec zabýval, zdůraznilo sdružení.

Na regulaci nájemného si ve Štrasburku v roce 2005 stěžovalo zhruba pět tisíc vlastníků domů a bytů. Tvrdili, že neměli zaručený ani minimální zisk potřebný na údržbu nemovitostí. Svoji újmu vyčíslili na téměř 50 miliard korun. Dnes se ale aktivní kauzy počítají na pouhé desítky, upozornil seznam.cz.

Jaké budou důsledky verdiktu

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říma pro ČT uvedl, že nyní bude spuštěn standardní proces úhrady přiznaného odškodnění. Konkrétní důsledky tohoto rozhodnutí ESLP budou podle mluvčího záviset výhradně na rozhodnutí nezávislých soudů, které budou každý případ posuzovat individuálně.

Dodal, že názor ESLP už letos na jaře zohlednil Ústavní soud i Nejvyšší soud, „aniž by to vedlo k automatickému navýšení náhrad přiznávaných majitelům domů“.

Podle OSMD bude „mimořádně zajímavé“ sledovat, jak se důsledky rozsudku ESLP promítnou do rozhodovací praxe českých soudů. „Podle řady indicií z probíhajících případů se však domácí soudy opět snaží právní názor ESLP ignorovat, stejně jako několik let ignorovaly nálezy Ústavního soudu,“ uvedlo v úterý sdružení majitelů domů.

Soud ze žalob vybral čtyři modelové případy. Jeden z vybraných stěžovatelů však zemřel, další vzali svou stížnost zpět. OSMD proto později soudu vybralo jiné pilotní kauzy, které měly ilustrovat typické případy.

Mezi lety 1991 a 2012 český stát zakazoval účtovat nájemníkům vyšší než stanovené nájemné. Deregulace nájemného, která začala v roce 2007, skončila v Česku s posledním dnem roku 2012. Týkala se zhruba 700 tisíc domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 32 mminutami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 9 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.