Evropský soud: Stát musí zaplatit majitelům domů odškodnění

Stát musí zaplatit dvěma majitelům domů odškodnění za regulaci nájemného ve výši bezmála milion korun. Rozhodl to Evropský soud pro lidská práva s tím, že na svázání cen činží neměl právo. Peníze přitom chtějí i další majitelé bytů. Celkovou ztrátu odhadují až na 19 miliard korun.

Nahrávám video

Dům v centru Brna. Firma Renaty Volné ho vlastní víc než 15 let. Sama doufala, že v roce 2000 už regulace nájemného skončí. Za jeden byt jí totiž tehdy nájemníci platili jen dva tisíce korun, a to přestože volný nájem byl víc než dvojnásobný. „V době regulovaného nájemného, kdy činilo kolem 2 tisíc, jsme za roční výnos nájemného mohli pořídit jedno euro okno,“ říká majitelka domu Renata Volná.

V roce 2004 už Renatě Volné došla trpělivost a obrátila se na soud. Žádala, aby jí stát vrátil ušlý zisk. Peníze nyní dostane zpátky až po víc než deseti letech, tedy po tom, co rozhodl Evropský soudní dvůr. Kvůli regulovanému nájemného přišla o jeden milion korun. Stát by jí měl teď vrátit i s odškodným 570 tisíc. „Náš požadavek zněl na zhruba 740 tisíc korun, považuji kompromis, který jsme uzavřeli s vládou a který byl schválen Evropským soudem, tedy tu částka 570 tisíc korun, za rozumný,“ uzavírá majitelka domu Volná.

Rozdíl v nájemném
Zdroj: ČT24

Jaký byl rozdíl mezi regulovaným a neregulovaným nájmem

Pokud nájemník platil majiteli čtyři roky regulované nájemné 37 korun a 7 haléřů za metr čtvereční, smluvní nájemné bylo 123 korun za metr čtvereční, tratil majitel bytu každý měsíc skoro 86 korun na jednom čtverečním metru.

Kromě této majitelky domu se na výši odškodného domluvil ještě další majitel domu. Tomu stát vyplatí 13 tisíc eur. „Vyplatíme to v českých korunách do tří měsíců od vydání rozsudku,“ říká mluvčí Ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

Byty jsou zbytečně velké
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Tím ale spory vlastníků bytů se státem nekončí. Na rozhodnutí štrasburského soudu aktuálně čekají další tři, kteří se se státem nedohodli. Mezi nimi i tato majitelka domu z Brna. „Tady tento byt byl s regulovaným nájemným, dvoupokojový byt, platilo se tady 20 korun 56 haléřů za metr čtvereční,“ říká majitelka domu. A tak si nechala udělat posudek, který určil výši nájmu, který by měla bez regulace dostávat. „Stanovil ekonomické nájemné přibližně ve stejném období částkou 94-98 korun za metr čtvereční měsíčně,“ upřesňuje advokátka Dita Křápková.

Z nájemného tak mohla mít téměř pětkrát víc peněz. Regulace nájemného se týkala v letech 1993-2012 zhruba sedmi set tisíc domácností. Už teď je jasné, že se evropský soudní dvůr bude zabývat minimálně třicítkou dalších případů. Většinu stížností na regulaci nájemného Evropský soud pro lidská práva totiž doposud odmítal. Loni však u soudu jeden případ uspěl, a to když „3. července 2014 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věcech R & L, s. r. o., Čapský, Jeschkeová, Šumbera a Heldenburgovi proti České republice, v němž shledal, že regulací nájemného došlo k porušení práva stěžovatelů na ochranu majetku ve smyslu článku 1 Protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech,“ informovalo ministerstvo spravedlnosti.

Jak se deregulovalo nájemné

Regulace nájemného u bytů skončila posledním dnem roku 2012. Postupně se ale i předtím regulované nájmy zvyšovaly. První etapa deregulace začala téměř v celém Česku v lednu 2011. Netýkala se ale většiny krajských měst, Prahy a měst ve středních Čechách nad 10 tisíc obyvatel.

Tady se deregulovalo až v druhé fázi - tedy prvního ledna 2013. Ceny se tak dostaly na místně obvyklou úroveň. Zároveň ale platí, že pokud se nájemce a pronajímatel bytu nedohodnou, rozhoduje soud.

Ceny pronájmu bytů 2015
Zdroj: ČT24

Praha má více nájemních bytů než těch k prodeji

Praha  je jediným krajem, kde je víc nájemních bytů než těch k prodeji. V průměru tu za byt 3+1 lidé zaplatí 18 750 korun měsíčně. Naopak v Moravskoslezském kraji za stejně velký byt jen 7 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent. Únik dokumentů z Deutsche Bank podle jejího šéfa Christiana Sewinga nenarušil systémy banky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
16. 11. 2026‌‌

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
16. 11. 2026‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
16. 11. 2026‌‌

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
16. 11. 2026‌‌

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
16. 11. 2026‌‌

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.