Stát musí zaplatit dvěma majitelům domů odškodnění za regulaci nájemného ve výši bezmála milion korun. Rozhodl to Evropský soud pro lidská práva s tím, že na svázání cen činží neměl právo. Peníze přitom chtějí i další majitelé bytů. Celkovou ztrátu odhadují až na 19 miliard korun.
Evropský soud: Stát musí zaplatit majitelům domů odškodnění
Evropský soud: Stát musí zaplatit majitelům domů odškodnění (zdroj: ČT24)
Dům v centru Brna. Firma Renaty Volné ho vlastní víc než 15 let. Sama doufala, že v roce 2000 už regulace nájemného skončí. Za jeden byt jí totiž tehdy nájemníci platili jen dva tisíce korun, a to přestože volný nájem byl víc než dvojnásobný. „V době regulovaného nájemného, kdy činilo kolem 2 tisíc, jsme za roční výnos nájemného mohli pořídit jedno euro okno,“ říká majitelka domu Renata Volná.
V roce 2004 už Renatě Volné došla trpělivost a obrátila se na soud. Žádala, aby jí stát vrátil ušlý zisk. Peníze nyní dostane zpátky až po víc než deseti letech, tedy po tom, co rozhodl Evropský soudní dvůr. Kvůli regulovanému nájemného přišla o jeden milion korun. Stát by jí měl teď vrátit i s odškodným 570 tisíc. „Náš požadavek zněl na zhruba 740 tisíc korun, považuji kompromis, který jsme uzavřeli s vládou a který byl schválen Evropským soudem, tedy tu částka 570 tisíc korun, za rozumný,“ uzavírá majitelka domu Volná.
Rozdíl v nájemném
Jaký byl rozdíl mezi regulovaným a neregulovaným nájmem
Pokud nájemník platil majiteli čtyři roky regulované nájemné 37 korun a 7 haléřů za metr čtvereční, smluvní nájemné bylo 123 korun za metr čtvereční, tratil majitel bytu každý měsíc skoro 86 korun na jednom čtverečním metru.
Kromě této majitelky domu se na výši odškodného domluvil ještě další majitel domu. Tomu stát vyplatí 13 tisíc eur. „Vyplatíme to v českých korunách do tří měsíců od vydání rozsudku,“ říká mluvčí Ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.
Byty jsou zbytečně velké
Tím ale spory vlastníků bytů se státem nekončí. Na rozhodnutí štrasburského soudu aktuálně čekají další tři, kteří se se státem nedohodli. Mezi nimi i tato majitelka domu z Brna. „Tady tento byt byl s regulovaným nájemným, dvoupokojový byt, platilo se tady 20 korun 56 haléřů za metr čtvereční,“ říká majitelka domu. A tak si nechala udělat posudek, který určil výši nájmu, který by měla bez regulace dostávat. „Stanovil ekonomické nájemné přibližně ve stejném období částkou 94-98 korun za metr čtvereční měsíčně,“ upřesňuje advokátka Dita Křápková.
Z nájemného tak mohla mít téměř pětkrát víc peněz. Regulace nájemného se týkala v letech 1993-2012 zhruba sedmi set tisíc domácností. Už teď je jasné, že se evropský soudní dvůr bude zabývat minimálně třicítkou dalších případů. Většinu stížností na regulaci nájemného Evropský soud pro lidská práva totiž doposud odmítal. Loni však u soudu jeden případ uspěl, a to když „3. července 2014 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věcech R & L, s. r. o., Čapský, Jeschkeová, Šumbera a Heldenburgovi proti České republice, v němž shledal, že regulací nájemného došlo k porušení práva stěžovatelů na ochranu majetku ve smyslu článku 1 Protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech,“ informovalo ministerstvo spravedlnosti.
Jak se deregulovalo nájemné
Regulace nájemného u bytů skončila posledním dnem roku 2012. Postupně se ale i předtím regulované nájmy zvyšovaly. První etapa deregulace začala téměř v celém Česku v lednu 2011. Netýkala se ale většiny krajských měst, Prahy a měst ve středních Čechách nad 10 tisíc obyvatel.
Tady se deregulovalo až v druhé fázi - tedy prvního ledna 2013. Ceny se tak dostaly na místně obvyklou úroveň. Zároveň ale platí, že pokud se nájemce a pronajímatel bytu nedohodnou, rozhoduje soud.
Ceny pronájmu bytů 2015
Praha má více nájemních bytů než těch k prodeji
Praha je jediným krajem, kde je víc nájemních bytů než těch k prodeji. V průměru tu za byt 3+1 lidé zaplatí 18 750 korun měsíčně. Naopak v Moravskoslezském kraji za stejně velký byt jen 7 tisíc.