Praha - Letošní sklizeň znamená pro české zemědělce vyšší zisky nejenom kvůli velké úrodě, ale i celkově vyšším výkupním cenám. Úspěšná sezona by mohla farmářům pomoci překonat některé problémy, které tuzemské zemědělství dlouhodobě trápí. V posledních pěti letech prošel obor výraznou proměnou, přestože podle odborníků patří české zemědělství v rámci středoevropského regionu ke špičce, mladé Čechy příliš neláká.
Prezident Agrární komory Jan Veleba před časem varoval před krizí, která českému zemědělství hrozí kvůli nedostatku mladých lidí v oboru. Může za ni údajně nízká společenská prestiž, nízké mzdy a nejednotná politika státu v oboru.
„O tomto problému se zatím moc nemluví. Zemědělství bylo po transformaci dehonestováno, zemědělci byli na společenském žebříčku prestiže zašlápnuti až do těch nejspodnějších pater. Donedávna měli také nejhorší výdělky. Ještě dnes se o zemědělství často píše jako o socialistickém skanzenu,“ popsal Veleba hlavní důvody, proč nemají mladí lidé o práci v zemědělství zájem.
Podle redaktora Hospodářských novin Martina Maříka se přitom čeští farmáři rozhodně nemají za co stydět. „České zemědělství patří ke špičce v regionu,“ zdůraznil. Ke zlepšování situace v oboru přispěl především vstup země do Evropské unie, díky němuž byli farmáři nuceni zavést řadu přísných unijních norem. S otevřením trhu však souvisel také například až čtyřicetiprocentní pokles v pěstování tradiční cukrovky a bankroty některých podniků. „Došlo k pročištění českého zemědělství, které se tak začíná podobat poměrům ve vyspělém světě,“ míní Mařík.
Vstup do EU znamenal pro české zemědělce také přísun peněz z evropských fondů. Na ten si přitom paradoxně nejvíce stěžují s tím, že jejich úplné odbourání v rámci celé unie by Česku prospělo. „Úplné zrušení dotací by českému zemědělství prospělo právě proto, že většina podniků je opravdu efektivní, má větší rozlohy. Koncentrace výroby v zemědělství je pro efektivitu rozhodující,“ souhlasí Mařík.
Příští vývoj českého zemědělství bude podle Maříka spíše než na české národní politice záviset na dalším přístupu Bruselu. Rozhodující vývoj lze pak očekávat v příštím rozpočtovém období unie od roku 2013.
