Praha - Tuzemské ocelářské podniky bojují s malým zájmem o ocel. Tradiční české odvětví tak hlásí za loňský rok pokles odbytu i tržeb, které klesly o šest procent na 100 miliard korun. Firmy se zřejmě ani letos nevrátí na úroveň před krizí, která hutnictví zasáhla v roce 2009.
Odvětví, které v uplynulých letech propouštělo tisíce lidí, se propadlo na polovinu produkce, kterou mělo za dob komunismu. V té době spoléhalo na řízenou poptávku z východního bloku. S tržním hospodářstvím se ale úplně nevyrovnalo.
Například plán z roku 1981 tehdy počítal s tím, že výroba oceli nesmí nikdy zpomalit. Dohlížel na něj ministr hutnictví a státní podniky produkovaly každý rok v přepočtu na obyvatele neuvěřitelných tisíc tun oceli.
Hutnictví muselo v posledních pěti letech opustit více než 10 tisíc lidí
Výroba oceli v Česku klesá už od konce 80. let. Loni se snížila meziročně o desetinu a jen těsně přesáhla pět milionů. I přesto, že světová produkce byla na rekordu. Jenže v Evropě poptávka slábne a asi pětina výrobních kapacit kontinentu je zbytečná. Kvůli slabému odbytu tak přišlo za pět let o práci v hutnictví přes deset tisíc lidí. Teď jich v oboru pracuje jen polovina stavu před dvaceti lety.
Jen v ArcelorMittalu Ostrava, který má největší ocelárnu v Česku, museli kvůli krizi odstavit jednu vysokou pec a také opustit plány na výstavbu nové ocelárny. Teď se ale situace mění a ArcelorMittal přemýšlí nad novými investicemi.
Přestože v Evropě je teď nadbytek hutí a nedostatek odběratelů a české firmy přišly o objednávky ze stavebnictví a dopravy, podniky věří, že letos vydělají víc. Tržby chtějí zvýšit o pět miliard. „Vzhledem k tomu, co se momentálně odehrává v našich hlavních odběratelských odvětvích, spíše počítáme s růstem výroby,“ dokládá i výkonný ředitel firmy Hutnictví železa Jaroslav Raab.
Nejbližší výroba ovšem bude mít k hodnotám z let před krizí ještě daleko. Navíc k dvojnásobné úrovni produkce z dob pětiletek se zřejmě nevrátí nikdy. Rekordy v plnění plánu teď překračuje třeba Čína, jejíž hutě obhospodařují skoro polovinu světové produkce.
Jaroslav Raab, výkonný ředitel Hutnictví železa
„Je to dáno jednak krizí a jednak celkovou situací ve světě, že výroba se poměrně výrazně stěhuje z tradičních zemí, které jsou Evropa a Severní Amerika, do Asie.“
V dražším Česku se proto řeší odstávky nebo rovnou odchody podniků - o něm se hovořilo v případě společnosti Evraz Vítkovice Steel, která na začátku loňského roku propustila 200 lidí. Na jeho konci musela na tři měsíce zastavit provoz ocelárny. Hutní výroba v Česku tvoří asi 2 procenta HDP, navazující zpracovatelský průmysl ale skoro třetinu. Ocel tak zaměstnává 150 tisíc lidí.
