Češi začínají věřit v budoucnost, ekonomický růst se vrací

Praha - Česká ekonomika se vrací k růstu, ukazují předstihové indikátory. Lidé navíc začínají věřit v budoucnost. V Otázkách Václava Moravce to uvedl generální ředitel České spořitelny (ČS) Pavel Kysilka s tím, že nadměrný růst cen v Česku nehrozí. Dlouhodobá nedůvěra Čechů v pozitivní vývoj do budoucna podle Kysilky souvisí zejména s nestabilním politickým prostředím a mírou korupce. České ekonomice se ve 3. kvartálu nedařilo - propadla se o 1,6 procenta a dopadla hůře než ta protugalská nebo španělská. Exministr financí Miroslav Kalousek v OVM obhajoval úspory prosazované Nečasovým kabinetem. „Růst si nelze koupit za peníze na dluh,“ řekl Kalousek.

V letošním roce zůstanou v regionu střední, jižní a východní Evropy v hospodářské recesi jen tři země: Česko, Slovinsko a Chorvatsko. Loni to přitom bylo zemí devět. Levice a odbory tvrdí, že za rekordním poklesem tuzemské ekonomiky jsou chybné kroky dvou pravicových vlád – tedy Topolánkovy a Nečasovy. Kalousek na to zareagoval v OVM: Nikdy prý netvrdil, že rozpočtová politika Nečasovy vlády je prorůstová. „Hlavní prioritou bylo dostat Česko do makroekonomické rovnováhy relativně zdravých veřejných financí, aby budoucí růst stál na zdravých základech,“ konstatoval exministr. I přes určité náklady byl tento cíl prý splněn.

ČNB varuje před recesí

  • Česká národní banka v posledních dvou týdnech sráží kurz české měny kvůli obavám z deflace a návratu recese. Centrální banka zároveň odmítá, že by devizové intervence českou ekonomiku dál poškodily. „Stále platí, že exportní otevřená ekonomika na uvolnění měnové politiky získává,“ míní guvernér ČNB Miroslav Singer.
  • Podle Singera ukazují data o tuzemském HDP ve 3. čtvrtletí na pohyb na dně ekonomiky.

HDP ve 3. kvartálu meziročně poklesl o 1,6 procenta. Česko dopadlo hůř než Portugalsko nebo Španělsko. Sousední Německo přitom hlásí nárůst o 0,6 procenta – podobně jako Slovensko. „Nevěřím, že je možné kupovat si hrubý domácí produkt za peníze na dluh,“ konstatoval Kalousek. „Země, které se snažily koupit si svůj HDP na dluh, platí násobkovitě vyšší úroky ze svých státních dluhopisů,“ podotkl bývalý ministr financí s odkazem třeba na Polsko. V takových zemích je nyní mnohem vyšší míra nezaměstnanosti a chudoby.

Miroslav Kalousek
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Růst přijde, říká Kalousek

A kde je slibovaný růst? Podle Kalouska jarní predikce ukázaly, že oživení přijde až koncem roku. Křehký růst by měl přijít i v roce 2014. „Myslím si, že ty predikce to předpokládají stále,“ řekl Kalousek s tím, že 3. kvartál byl sice „nepříjemným překvapením“, 2. kvartál ale naopak spíš tím „příjemným“. Právě ve druhém čtvrtletí se totiž ekonomika vymanila z recese, přestože se oživení očekávalo o dost později.

Budoucí růst by měl podle Kalouska stát na pevných základech, pokud bude nová vláda pokračovat v alespoň minimálně odpovědné rozpočtové politice. „Nečasova vláda dokázala dostat deficit bezpečně pod tři procenta. Pro budoucí růst položila velmi pevné základy,“ podotkl Kalousek.

Vývoj HDP ve 3. čtvrtletí 2013
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Proč se české ekonomice nedaří? Není to jen o špatné práci vlády

Podle Kysilky je v první řadě třeba se ptát, proč je Česko ostrůvkem „nerůstu“ mezi zeměmi, které jsou na tom o dost lépe. „Vláda úspornými opatřeními ubrala z HDP v roce 2012 jen asi jeden procentní bod, v letošním roce asi 0,5 procenta,“ poznamenal generální ředitel ČS. Českou ekonomiku táhne dolů především špatná domácí spotřeba a malé investice firem. „V mezinárodním srovnání je přitom finanční situace domácností v ČR mimořádně dobrá. A u firem je to stejné,“ konstatoval Kysilka s tím, že celý problém je v psychice. Lidé ani firmy totiž dlouhodobě nevěřili v pozitivní budoucnost - to se ale prý postupně mění.

S tímto tvrzením souhlasí i Juříček. Podle něj se ale není čemu divit: „Dvacet let jsme tu pracovali na něčem, čemu přestáváme věřit. Politici k tomu hodně přispěli. Lidé už nerozumí tomu, co se v Česku děje,“ konstatoval a jako příklad uvedl důchodovou reformu. Naopak reforma zdravotnictví nebo Českých drah nikde. „Lidem nejvíc vadí, že se politické strany navzájem negují, v takovém prostředí se těžko dělají spotřební plány,“ podotkl Kysilka.

Miroslav Kalousek v OVM

„Nevěřím, že úkolem odpovědného politika je lakovat situaci na růžovo. Myslím si, že by mělo být poctivě řečeno, jak na tom z hlediska budoucnosti jsme.“

Konkurenceschopnost ČR se zhoršuje

Vysoké sociální odvody, byrokracie, korupce – to vše strhává Česko níž a níž v žebříčku konkurenceschopnosti. V nejnovějším žebříčku skončilo až na 35. místě. Řada firem ze země odchází do zahraničí nebo se jí vyhýbá. „Je třeba dívat se do budoucna na to, co táhne Česko dopředu – průmysl kupříkladu potřebuje techniky,“ zmínil Juříček s tím, že akce by to měla být rychlá. Kalousek si ovšem myslí, že ke strukturálním reformám je zapotřebí také více individuální spoluúčasti. „Stát to neufinancuje celé,“ prohlásil bývalý ministr financí. Čas na reformy byl podle něj promarněn v dobách velkého růstu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 9 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 10 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.