Praha – České penzijní fondy v současnosti obhospodařují přes 232 miliard korun. Jedná se zhruba o šest procent z tuzemského HDP a tato částka neklesla ani za krize. Spíše naopak - za posledních pět let se jim objem vkladů takřka zdvojnásobil. Navíc dál roste i počet samotných klientů. Na důchod si v penzijních fondech spoří přes čtyři a půl milionu Čechů. Z ekonomicky aktivních lidí si tam peníze odkládají dva ze tří. Po krizových letech tak fondy začaly znovu vydělávat.
„Vytvořený zisk, který bude nejméně z 85 procent připsán na účty klientů, dosáhl předkrizových úrovní. Zhodnocení v průměru bude mírně vyšší než inflace, někde okolo dvou procent,“ uvedl prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.
Odborníci: Češi stále spoří málo na důchod
Češi si zatím v penzijních fondech naspořili přes 232 miliard korun. I když se tato částka v posledních pěti letech zdvojnásobila, stále je to podle odborníků málo. V průměru si totiž lidé odkládají přibližně 430 korun měsíčně. „Pokud by si takovou částku spořil 40 let, tak se dostáváme řádově do stotisícových částek. Nicméně musíme říct, že současná doba žití v důchodu může být až 20 let,“ přiblížil výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák.
Po přepočtení by si tak průměrný střadatel ke státnímu důchodu přilepšil jen o 800 korun měsíčně. Fondy ale čelí kritice, že je to i díky nízkému zhodnocení, které sotva pokrývá inflaci.
Petr Zámečník, šéfredaktor Investujeme.cz
„Výnosy těchto fondů nejsou příliš vysoké, což ovšem plyne ze současné legislativy.“
Fondy například nesmějí na své střadatele přenášet ztráty. Zhodnocení vkladů musí být každý rok přinejmenším nulové. A potenciální prodělek jde tak na vrub akcionářům, kteří se proto radši vyhýbají rizikovějším investicím. Samotnou garanci ziskovosti by přitom podle asociace nebylo nutné zrušit úplně. „Může být třeba víceletá, pět let nebo v průběhu spoření. A potom si samozřejmě fondy budou moct dovolit se pustit do více dynamických investic,“ dodal Rusnok.
K samotné penzijní reformě se fondy moc vyjadřovat nechtějí, nebo spíš nemohou. Podle Rusnoka jsou totiž informace, které doteď zaznívaly z vlády, velmi kusé, a zatím se z nich nedá spočítat ani to, jestli se jejich firmám zapojení do nového důchodového pilíře vůbec vyplatí.
