Ztráta dobré pověsti, akcie v hlubokém propadu a vidina vysokých pokut – německá automobilka Volkswagen za sebou rozhodně nemá dobrý týden. Poté, co vyšlo najevo, že ve Spojených státech podváděla s měřením emisí u dieslových motorů, začali Češi řešit, co to bude znamenat pro ně a hlavně pro mladoboleslavskou Škodovku. Oslovili jsme proto analytiky a ti mají ve věci jasno – dopad na český automobilový průmysl, spotřebitele a dokonce i pro značku Škoda Auto bude minimální.
- Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že do řady modelů dieselových vozů značek VW a Audi z posledních asi sedmi let instaloval software, který umožňuje skrýt při testování emisí skutečné hladiny vypouštěných oxidů dusíku.
- Emise jsou pak během jízdy mnohonásobně nad stanovenými limity, které jsou v USA pro oxidy dusíku přísnější než jinde.
- Volkswagen musí kvůli tomu stáhnout z amerického trhu do servisů půl milionu aut, kdy za každý takto upravený vůz může dostat pokutu až 37 500 dolarů. To dává celkovou teoretickou částku přes 18 miliard dolarů (431 miliard korun).
- Automobilka přiznala, že softwarem určeným k falšování testů emisí bylo na celém světě vybaveno 11 milionů aut.
Volkswagen se ekonomickým důsledkům svého skandálu s emisemi nevyhne. Ostatně už v úterý zhoršila automobilka výhled hospodaření na letošní rok. Ve třetím čtvrtletí si dá stranou 6,5 miliardy eur (176 miliard korun), aby měla na zaplacení předpokládané vysoké pokuty, která by mohla dosáhnout až 18 miliard dolarů (431 miliard korun). Přitom takto vysoká pokuta znamená více než čtyřnásobek zisku před zdaněním za první pololetí tohoto roku (3,7 miliardy eur).
Ohroženo je také samotné působení Volkswagenu ve Spojených státech. Americký zákazník je totiž v těchto záležitostech mnohem citlivější. „V USA převládal motiv nákupu dieselových motorů jako „čistějších“ pro životní prostředí, proto bude asi výrazně nižší poptávka po těchto modelech. Je možné, že dieselové modely Volkswagen z amerického trhu zcela stáhne,“ uvedla analytička společnosti Roklen Lenka Dvořáková.
„Jak předpovídá makroekonom společnosti Colosseum František Bostl, aféra VW se přenese zčásti i na další evropské automobilky, protože americký trh bude mít tendenci uzavřít se i jim. Skandálem utrpí samozřejmě i obecně americko-evropské obchodní vztahy. „Samotná Škoda je sice součástí koncernu VW, nicméně „americký problém“ jde v reálu tak trochu mimo ni,“ dodává Bostl.
Jiný kontinent, jiný zákazník
Chování evropských a zejména českých spotřebitelů by se ale podle odborníků změnit nemělo. „Emisní limity nejsou v Česku určujícím kritériem nákupu,“ uvedl šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl s tím, že spíš než poptávku může skandál Volkswagenu ovlivnit investice Škody Auto. Škodovka měla totiž v plánu zvýšit výdaje na výzkum a vývoj o celých 43 procent na skoro 13 miliard korun. „Zdroje těchto investic jsou nyní ohroženy nutností koncernu VW vyhradit finanční prostředky na škody způsobené emisní kauzou,“ dodává Handl.
Se zástupci Volkswagenu už se sešel také český ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který posléze prohlásil, že je jeho rezort společně se Škodou Auto připravený majitele daných aut svolat ke kontrole, kde jim prý výrobce bezplatně všechny parametry motoru zkontroluje a opraví. Samotná Škodovka totiž uvedla, že upravený motor EA 189 do svých aut také dávala, ale platí to pouze pro dřívější modely.
Firma neupřesnila, kdy tyto motory používala, ani do kolika aut je namontovala. Podle Mladé fronty Dnes šlo o vozy vyrobené v letech 2009 až 2013. V současné době prodává Škoda Auto v Evropské unii motory odpovídající požadavkům normy Euro 6, uvedl její mluvčí Josef Baláž.
Auta se přeprogramují…a potom?
Co se týče samotného opravení softwaru, který „podváděl“, nebudou to pro automobilku v porovnání s pokutou nijak velké náklady. „Jenže pokud se přeladí software do režimu, kdy motor splní emisní limity i v reálném provozu, pak auto ztratí své dynamické parametry, což se jeho majiteli nebude líbit,“ vysvětluje šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký s tím, že řada zakázníků určitě podá žalobu, a to bude automobilku stát mnohem víc.
V českém případě ale platí, že pokud nebudou auta svolána organizovaně, závadu řidič zřejmě nezjistí. „Co se týče české STK (Stanice technické kontroly), ta to neodhalí, oxidy dusíku se u naftových motorů při STK ani neměří,“ doplňuje Michal Vojtíšek z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Fakulty strojní ČVUT.
Špička ledovce
K záležitosti se vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). A i on se domnívá, že by skandál neměl mít na Škodu Auto přímý vliv. Mládek ale chce, aby se vyjasnilo, co přesně se ve Spojených státech stalo. Domnívá se totiž, že může jít o konkurenční boj na největším světovém trhu s automobily. „Volkswagen by nebyla první firma, které se to stalo,“ upozornil.
Odborníci se tedy, jak se zdá, shodnou s politiky, že VW aféra bude mít na Česko v podstatě minimální dopad. Skandál ale může rozhýbat celou řadu jiných věcí, které by mohly v dlouhodobějším horizontu ovlivnit celý automobilový svět.
„Vyšetřování mohou detekovat podobné praktiky i u ostatních automobilek, mluví se o tom, že Volkswagen může být jen špičkou ledovce,“ uvedla Dvořáková s tím, že se v odborných kruzích začíná spekulovat o tom, zda nebude Volkswagen, nejen v rámci automobilového sektoru, ale i ekonomik, dalším Lehman Brothers. Ve středu sice došlo na akciových trzích po velkých propadech ke zklidnění, ale podle Dvořákové je pravděpodobné, že nervozita bude přetrvávat dál.
„Automobilky se dosud s testy, a nejde jen o emise, pohybovaly na velmi tenkém ledě. Plnily deklarované hodnoty v kontrolovaných laboratorních podmínkách, přičemž se tato data samozřejmě diametrálně lišila od běžného světa,“ dodává analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
Věděl o tom někdo?
„V první řadě bude zajímavé, jak se k tomu postaví samotné Německo, kde se šušká, že šlo automobilkám na ruku. Nejde jen o slovní reakce, ale o to, zda zde budou provedeny konkrétní opatření, kontroly a podobně,“ dodává analytik BH Securitis Petr Hlinomaz. Německá vláda nicméně popřela, že by postup VW při manipulaci s emisemi znala.
Ministerstvo dopravy sice už koncem července připustilo, že si je vědomo rozdílů mezi objemem automobilových emisí v testovacím prostředí a ve skutečném provozu. Ve středu ale odmítlo tvrzení listu Die Welt, podle kterého červencové vyjádření dokládá, že způsob, jakým Volkswagen manipuloval s testováním emisí, byl ministerstvu znám.
Ministerstvo totiž červencovým prohlášením reagovalo na dotaz strany Zelených. V tom se hovořilo mimo jiné o problematice přepínacích zařízení, která upravují fungování motoru a vypouštění emisí v okamžiku, kdy rozpoznají, že je vůz testován. Ministerstvo podle listu Die Welt v odpovědi uvedlo, že sdílí „názor Evropské komise, že plán na potlačení přepínacích zařízení se v praxi ještě rozsáhleji neosvědčil“.
A jak to tedy s Volkswagenem dopadne? Ani ekonomové a automobiloví odborníci nemají křišťálovou kouli, odhadují ale že i když to bude VW stát hodně peněz, neměla by být aféra pro firmu likvidační. „Z minulých precedensů je zřejmé, že po utichnutí skandálu se akcie opět vracejí do normálu. Stalo se tak například při tři roky staré kauze Hyundai - Kia, kdy korejský výrobce uváděl nižší spotřebu, než byl reál. Akcie automobilky prudce spadly, ale po několika měsících se vrátily na původní hodnoty,“ uzavírá Handl.
- BRIDGESTONE
Japonská společnost Bridgestone oznámila v srpnu 2000 výměnu 6,5 milionu pneumatik značky Firestone, které měly defekty na Fordech Explorer. Podle amerického Národního úřadu pro bezpečnost v silniční dopravě (NHTSA) zahynulo v souvislosti se závadami 271 osob a na 800 jich bylo zraněno. Ford poté ukončil spolupráci s Firestonem a v květnu 2001 zahájil program výměny pneumatik. Bezplatná výměna 13 milionů pneumatik Firestone a náhrady poškozeným stály Ford tři miliardy dolarů a stáhly automobilku v roce 2001 do ztráty. V roce 2005 se po dlouhotrvajícím sporu Firestone s Fordem dohodl na odškodnění ve výši 240 milionů dolarů. - MITSUBISHI
Japonská automobilka v roce 2004 přiznala vadnou konstrukci náboje kol u jednoho typu svých nákladních vozů. Tato závada způsobila od roku 1992 více než 50 nehod a firma svalovala problémy s koly na nesprávnou údržbu. Kvůli tomu musela firma uspořádat rozsáhlé bezplatné opravy. Její partner DaimlerChrysler reagoval na skandál prodejem části svého podílu a utlumením finanční podpory i alianční spolupráce. Podobným skandálem si automobilka prošla již v roce 2000, kdy se zjistilo, že firma po více než dvě desetiletí nelegálně zatajovala stížnosti zákazníků. Tehdy byla Mitsubishi nucena stáhnout do servisů na dva miliony vozů a zaplatila pokutu v maximální výši čtyři miliony jenů (asi milion korun). - TAKATA
Od roku 2008 byly svolány k opravám desítky milionů vozů všech možných značek vybavených airbagy od japonské firmy Takata. U vadných airbagů může dojít k závadě v nafukovacím systému, a v případě nehody pak z aktivovaných airbagů mohou vyletět části kovu a zasáhnout osoby ve vozidle. Loni začala Takatu vyšetřovat americká prokuratura. V USA se závada týká skoro 34 milionů aut a vadné airbagy mají v zemi na svědomí zatím sedm lidských životů. Podle regulátorů jde o největší svolávací akci v historii amerického automobilového průmyslu. - TOYOTA
Americké ministerstvo spravedlnosti loni v březnu oznámilo, že největší automobilka světa, japonská Toyota Motor, zaplatí v USA 1,2 miliardy dolarů (téměř 24 miliard korun), a tamní úřady tak ukončí její vyšetřování. V něm se jednalo o postup automobilky při řešení stížností zákazníků na bezpečnostní potíže vozů. Toyota podle ministerstva přiznala, že poskytovala americkým zákazníkům zavádějící informace ohledně problémů vedoucích k nechtěnému zrychlování aut. Vyšetřování americké vlády potvrdilo, že za zrychlování mohou vadné plynové pedály a problémy s podlahovou krytinou, která může plynový pedál zablokovat. Toyota kvůli problémům s nechtěným zrychlováním stále čelí stovkám žalob. - Potíže se dostaly do centra pozornosti poté, co v roce 2009 údajně kvůli nechtěné akceleraci vozu Lexus zahynul v Kalifornii dálniční strážník s celou rodinou. Kvůli problémům s nechtěným zrychlováním a s brzdami u hybridního automobilu Prius byla automobilka v minulých letech nucena svolat ke kontrole po celém světě přes 14 milionů vozů.
- GENERAL MOTORS
Největší americká automobilka General Motors (GM) se minulý týden dohodla s federálními vyšetřovateli, že zaplatí 900 milionů dolarů (21,5 miliardy korun) za zastavení trestního stíhání kvůli problémům s vadnými přepínači zapalování u řady svých vozů. GM zároveň uvedla, že zaplatí 575 milionů dolarů za urovnání části civilních žalob spojených s následky závady a odepíše tuto sumu ze zisku za třetí čtvrtletí. GM kvůli problémům se zapalováním svolala loni s velkým zpožděním k opravám miliony aut. Vadné přepínače u zapalování se mohly samovolně přesunout ze zapnuté polohy do vypnuté, což zastavilo motor a vyřadilo většinu systémů napájených elektřinou, včetně posilovače řízení, posilovače brzd a airbagů. Důsledky závady si vyžádaly nejméně 169 mrtvých a v běhu jsou žaloby na další stovky případů. Automobilka se kvůli problému stala terčem ostré kritiky, protože se ukázalo, že o potížích s přepínači věděla už v roce 2001, ale se svoláváním vozů k opravě začala až loni v únoru. - Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) loni vyměřil GM za opožděné svolávání vozů s vadným zapalováním maximální možnou pokutu 35 milionů dolarů. Firma navíc kvůli potížím se zapalováním čelí více než dvěma stovkám civilních žalob a na odškodné obětem vyčlenila do zvláštního fondu 625 milionů dolarů.
- VOLKSWAGEN
Skandál u největší evropské automobilky, jejíž součástí je i česká Škoda Auto, vypukl minulý týden v pátek, kdy americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že u vozů s naftovými motory používal v posledních zhruba sedmi letech software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty toxických oxidů dusíku. Ve skutečnosti tak auta vypouštěla mnohem víc škodlivých emisí, než ukazovaly výsledky testů. Volkswagen za to může v USA dostat pokutu až 18 miliard dolarů (více než 438 miliard korun).
