Ceny průmyslových výrobců v Česku zrychlily v březnu meziroční růst na 3,8 procenta z únorových 3,6 procenta. Důvodem bylo především zdražování energií. Ceny zemědělců stouply v březnu o 8,1 procenta a stavební práce zdražily o 4,8 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Do cen průmyslových výrobců se promítlo mimo jiné zvýšení cen rafinovaných ropných produktů, hlavním faktorem ale bylo zdražování energií. „V případě výroby elektřiny, jejího přenosu a rozvodu byly ceny meziročně vyšší o více než 11 procent,“ uvedl vedoucí Oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Zdražování energií je podle ekonoma společnosti Next Finance Jiřího Cihláře odrazem vývoje na burzách, kde v posledních měsících podražila nejen elektřina, ale také základní energetická komodita ropa.
Zejména kvůli loňské neúrodě, způsobené suchým a teplým počasím, šly nahoru i ceny zemědělských producentů. Ty byly v březnu meziročně vyšší o 8,1 procenta. Dražší je především zelenina, meziročně o 58,5 procenta, konkrétně brambory o 42,8 procenta nebo cibule. „Poměrně markantní je rovněž zdražení obilovin, které se pak přenáší do pětiprocentního meziročního růstu cen pekárenských a cukrářských výrobků,“ dodává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Ceny stavebních prací se zvýšily o 4,8 procenta z únorových čtyř procent. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví stouply o pět procent. „To není překvapivé vzhledem k vysokému převisu poptávky po stavebních pracích nad jejich nabídkou,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Tržní služby pro podniky byly meziročně vyšší o 2,8 procenta. Nejvyšší růst zaznamenali statistici u služeb v zaměstnání a za pojištění. V meziměsíčním srovnání se ceny v průmyslu zvýšily o půl procenta. Ceny zemědělských výrobců stouply o 0,3 procenta a stavební práce zdražily proti únoru o 0,9 procenta.
Vyšší ceny v průmyslu a zemědělství tlačí nahoru i spotřebitelskou inflaci, která v březnu stoupla meziročně o tři procenta. Šlo o nejvyšší nárůst od října 2012. „I dnešní čísla cen výrobců potvrzují, že inflační tlaky v domácí ekonomice zůstávají robustní,“ dodala Steckerová.
Březnová čísla tak podle Kovandy zvyšují pravděpodobnost, že Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání počátkem května letos poprvé zvýší základní úrokovou sazbu. „Inflační tlaky v tuzemské výrobní sféře jsou zřetelně patrné a v základních kategoriích překonávají inflační cíl ČNB. Ten se sice týká cen spotřebitelských, a ne výrobních, ovšem růst cen ve výrobě se mnohdy přelévá právě do vzestupu cen spotřebitelských,“ vysvětluje.
Na druhou stranu ale platí i to, že pro další kroky ČNB bude velmi důležitý vývoj v zahraničí, především ekonomická situace v eurozóně. Potenciální zhmotnění zahraničních rizik, jako jsou obchodní války nebo zpomalení čínské ekonomiky, jsou momentálně klíčovým antiinflačním tlakem v Česku, připomíná Kovanda. „Právě vnější nejistoty povedou dle mého názoru k tomu, že ČNB ponechá své úrokové sazby beze změny po celé druhé čtvrtletí letošního roku,“ míní hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
