Ceny jablek v srpnu stouply na rekordních téměř padesát korun za kilogram

Ceny jablek, která jsou ovocem s nejvyšší spotřebou v zemi, v srpnu v obchodech vzrostly na nejvyšší úroveň v historii. Kilogram se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve třetím srpnovém týdnu prodával v průměru za 49,59 koruny. Meziročně to představovalo zdražení o 66 procent, protože loni ve stejné době stál kilogram jablek 29,82 koruny. S novou sklizní by ceny měly podle ovocnářů klesnout.

Ceny jablek trvale rostou od začátku letošního roku. V lednu byly v průměru na 32,83 koruny za kilogram. V červenci ceny překročily hranici 45 korun za kilogram a překonaly tak dosavadní nejvyšší cenu 43,23 koruny za kilogram z července roku 2018.

Podle ovocnářů je důvodem letošního zvýšení ceny především loňská podprůměrná úroda jablek v Evropě a z ní plynoucí velmi nízké zásoby jablek pro následný postupný prodej. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka k růstu cen údajně přispěli i obchodníci, kteří v době jarní vlny epidemie koronaviru využili situace, kdy lidé kupovali ovoce a zeleninu bez ohledu na jejich vysoké ceny.

Ceny jablek by měly klesnout s novou sklizní

Ceny jablek by měly klesnout s novou sklizní, která začala v minulých dnech. „Na farmách se jablka nyní dají koupit za 20 až 25 korun za kilogram, což lze pokládat za standardní cenu,“ řekl Ludvík. Podle serveru www.kupi.cz se akční ceny jablek v obchodních řetězcích nyní pohybují od 25 do 30 korun za kilogram. Například Kaufland ve středu prodával jablka odrůdy Gala z nové sklizně za 24,90 korun za kilogram.

Ceny jablek v Česku se řídí vývojem trhu a cen v Evropě, protože dovoz zajišťuje přes polovinu české spotřeby. Významně ceny v tuzemských obchodech závisí na úrodě v Polsku, které plní přes polovinu dovozu jablek do Česka. Čeští pěstitelé ceny jablek objemem své produkce nijak zásadně neovlivní. Letos na jaře se Česko na zásobě jablek v Evropě podílelo necelou polovinou procenta.

Průměrný Čech ročně sní přes dvacet kilogramů jablek či výrobků z nich. Celková spotřeba čerstvého ovoce v Česku se pohybuje zhruba na osmdesáti kilogramech na osobu a rok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...