Praha - Panelákový byt v současnosti pořídíte i o čtvrtinu levněji než před pěti lety. A na poptávce je to znát. Malé byty z nabídek mizí rychle, potvrzují realitní makléři. Na jaře podle nich navíc trh s nemovitostmi ještě ožije. I díky příznivé ceně zájem lidí o bydlení v paneláku neklesá. Jak potvrzují průzkumy, lidé na sídlištích bydlí rádi, a to i přes takové minusy, jako je špatné parkování nebo vandalismus.
Přestože si sídliště vysloužila celou řadu nelichotivých přezdívek, jako například králíkárny, většina obyvatel v nich bydlí ráda. Ukázal to sociologický výzkum, který navazoval na dotazníky z osmdesátých a devadesátých let. Pro zájemce o byt je navíc nyní vhodné období k jeho koupi. Ceny bytů se totiž drží nízko. Například byt 1+1 s původním umakartovým jádrem se v pražské Michli prodal za 1,4 milionu korun. Do týdne od uveřejnění nabídky už byl zarezervovaný. Před pár lety by se přitom prodal o zhruba 300 tisíc dráž - dobrá zpráva pro kupce, špatná pro prodávající.
Nejdráže byt pořídíte v Praze, nejlevněji v Chomutově
Stále platí, že za nejvyšší cenu pořídíte byt v Praze. Garsonka v panelovém domě se dá koupit za 1 milion 300 tisíc. V Brně srovnatelný byt můžete pořídit až o 200 tisíc levněji. Hradec Králové, Ostrava nebo Karlovy Vary jsou potom příklady měst, kde se 30metrová garsonka prodává i za méně než 1 milion korun. Jedny z nejlevnějších nemovitostí jsou v Chomutově. Malý byt tam vyjde i o milion levněji než v hlavním městě.
Ceny garsoniér (30 metrů čtverečních) v ČR:
- Praha 1 300 000,-
- Brno 1 100 000,-
- Hradec Králové 800 000,-
- Ostrava 550 000,-
- Karlovy Vary 500 000,-
- Chomutov 320 000,-
S investicemi do bytu před prodejem šetřete, radí makléři
Pokud jste rozhodnutí byt prodat, makléři radí příliš do jeho zvelebování neinvestovat. Kupující se častěji zajímají o stav celého paneláku, například o zateplení, okna nebo měsíční účty. S klasickým umakartovým jádrem nebo starou kuchyňskou linkou si už poradí podle vlastních představ. Při výběru bytu hraje roli kromě stavu domu i lokalita nebo vzdálenost od škol či školek a obchodů.
Historie panelových domů
První paneláky se začaly objevovat po první světové válce. Měly sloužit jako rychlé a levné bydlení. Boom zažívaly v 60. letech. Nikde v západních zemích se ale nestavěly v tak masovém měřítku jako ve východním bloku. Západní Evropa od jejich výstavby upustila již v 70. letech, ve východní Evropě se stavěly až do začátku 90. let 20. století. S jejich výstavbou se přestalo prakticky ihned po pádu komunistického režimu. V tehdejším socialistickém Československu znamenaly rychlé řešení bytové krize, nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990.
Na sídlištích dnes žijí celkem tři miliony lidí. Nová panelová sídliště už se nestaví, ale ani nebourají, nebo jen výjimečně. Před třemi lety skončil v demolici jeden z panelových domů v Havlíčkově Brodě, loni přikročila ke zbourání paneláků obec Obrnice u Mostu. Kvůli špatnému stavu odstranili některé paneláky i v Bečově u Mostu. Na volných pozemcích chce obec vybudovat park.
