Bristol - Obchodníci v Bristolu zavedli svou vlastní libru, aby přilákali zákazníky a zapojili víc domácích firem. Těch se do systému během půl roku přihlásily stovky. Výsledky si přitom pochvalují. Lokální měny jsou populární i za hranicemi Británie. Svou vlastní měnu má od roku 2003 třeba Bavorsko a konkurence roste i americkému dolaru v Berkshire v Massachusetts.
Bristolská libra začala platit v září loňského roku a rychle se ujala. Nyní je v oběhu měna v hodnotě 125 tisíc britských liber v kurzu 1:1. Přijímají ji všichni obchodníci v Bristolu, kteří se přihlásili do společné měnové unie. „Bristol by si měl víc všímat sám sebe - to byla původní myšlenka. Chtěli jsme podpořit místní obchodníky a producenty, udělat jim trochu reklamy a podpořit jejich spolupráci. Věříme, že z toho budou profitovat všichni - město, lidé i obchodníci,“ podotkl zakladatel bristolské libry Ciaran Mundy.
Systém funguje jednoduše
Lidé zaplatí u obchodníků bristolskými librami a obchodníci pak mají dvě možnosti - buď za ně nakoupí zboží od jiných prodejců či výrobců v síti, nebo je vymění zpět na britské libry, ale s tříprocentním poplatkem. „Je to i dobrá reklama. Dřív o nás vědělo jen pár stálých zákazníků, jinak lidé nakupovali hlavně v obchoďácích, které mají pod palcem velké řetězce. Tohle nám pomohlo, lidé přišli a zjistili, že tady to funguje jinak a třeba i lépe. Máme jiný sortiment, vyjdeme si vstříc a i lidi jsou rádi, když můžou podpořit místní firmy,“ míní jeden ze zdejších prodejců hraček.
Otec bristolské libry Mundy říká, že nevymyslel žádnou novinku. K lokálním měnám se vrátilo už několik měst - například Totnes v Devonu, Lewes ve východním Sussexu nebo londýnský Brixton.
Bristolský systém je ale propracovanější: umožňuje i platby přes internet nebo mobilní telefon. Lidé ovšem zatím preferují klasické bankovky. „Jsou moc hezké a myslím, že ta myšlenka je moc dobrá. Ale nechtěla jsem se registrovat pro jinou formu plateb,“ poznamenala obyvatelka Bristolu.
V Evropě je trend místních měn oblíbený
Zvláštní papírky používají jako platidlo třeba v bavorském městě Chiemgau. Podobných místních měn jsou v Německu desítky. Existují ale i v Rakousku, Maďarsku, Brazílii nebo Spojených státech.
Podle ekonoma Gerharda Rössla mají ale jednu vadu: fungují jen tam, kde si je lidé mohou dovolit. „Je to podobné jako s dotacemi. Ekonomové se shodují, že dotace jsou výhodné jen pro výrobce. Spotřebitelům přinášejí dodatečné náklady - třeba náklady ušlé příležitosti,“ řekl ekonom. Místních měn přesto stále přibývá. Komunitám totiž dávají pocit sounáležitosti.
