Bitcoin za deset let vzrostl o devět milionů procent, v tom nemá konkurenci, píše Bloomberg

Od nuly přes podvody a krádeže až po nejvýkonnější aktivum desetiletí. Bitcoin, největší digitální měna světa. Jeho hodnota koncem loňského roku činila zhruba 7200 dolarů (163 tisíc korun) a od července 2010 se zvýšila o více než devět milionů procent, uvedla agentura Bloomberg.

Výkon bitcoinu za deset let, včetně jeho obrovského růstu a následného hlubokého propadu, zanechává všechen ostatní majetek daleko za sebou. A neexistuje nic, co by se svým růstem alespoň vzdáleně blížilo bitcoinu. Hodnota akciového indexu S&P 500 se ve stejném období jen ztrojnásobila a index, který sleduje světové trhy, se více než zdvojnásobil. Zlato zdražilo o 25 procent.

Vývoj hodnoty bitcoinu za deset let (v USD)
Zdroj: Kurzy.cz

Některé z nejvýkonnějších akcií v indexu Russell 3000, včetně Exact Sciences nebo Intelligent Systems, vzrostly asi o 3000 procent. Tyto zisky však blednou v porovnání s nejnovějším a jedním z nejkontroverznějších zázraků finančního světa.

Částečně je monstrózní návratnost odrazem výpočtu počáteční hodnoty bitcoinu, upozorňuje Bloomberg. Tato alternativní měna totiž neměla žádnou hodnotu, když ji na Halloween v roce 2008 vytvořil někdo, kdo si říká Satoši Nakamoto. Byl navržen jako metoda směny, kterou lze zasílat elektronicky mezi uživateli po celém světě a která nemá centralizovanou kontrolní síť. Místo toho běží na síti počítačů, které sledují všechny transakce v hlavní knize, takzvaném blockchainu. Pro mnohé byla tato technologie dostatečným důvodem pro jeho nákup.

Na druhé straně rovnice jsou nadšenci bitcoinů, kteří v jeho technologii viděli slibný způsob změny globálního finančního systému. „Je to poprvé, kdy existuje skutečné oddělení. Stejně jako u církve od státu máte oddělení peněz od státu,“ uvedl Alex Mashinsky, který je zakladatelem platformy zaměřené na půjčky v kryptoměnách Celsius Network. „Je to inovace, je to vzrušení.“

První nákup za bitcoiny byla pizza

Začátky měl však bitcoin pomalé. První reálnou transakci zaznamenal dva roky po vzniku, kdy za ně programátor Laszlo Hanyecz nakoupil dvě pizzy. Na diskusním fóru za ně nabídl deset tisíc bitcoinů. Od té doby se cena prvorozené kryptoměny výrazně zvýšila a objevily se stovky napodobenin, některé s větším, jiné s menším úspěchem.

Mnozí z těch, kteří stáli u zrodu bitcoinu, mu zůstali věrní. Sledovali, jak v uplynulém desetiletí procházel unikátním cyklem prudkého růstu a pak stejně rychlého pádu.

Vývoj hodnoty bitcoinu v USD
Zdroj: BH Securities

Na začátku roku 2017 bitcoin vystoupil nad 1000 USD. Do poloviny léta téhož roku se jeho cena více než zdvojnásobila a rozpoutalo se šílenství. Do konce roku se pohyboval nad 14 tisíci USD. Ale jak se rychle rozběhl, ještě rychleji se propadl. Do konce roku 2018 se jen sotva pohyboval nad hranicí 3000 USD. Přesto krátce po propadu zahájil další mohutný růst a v létě 2019 vystoupil až na 13 800 USD.

Přežití bitcoinu však bude spočívat na jeho dalším přijetí. Jeho využití jako prostředku směny se zatím nerozšířilo. Několik velkých obchodníků sice přijímá platby v bitcoinech, ale není to v takovém rozsahu, jak mnozí předpokládali. Podvody jsou stále rozšířené. Zájem klesá a větší vlastníci mají výraznější vliv než v době největší bitcoinové bubliny v roce 2017. To znamená, že jejich vliv na cenu by se mohl zvyšovat.

Prognóz vývoje bitcoinu na dalších deset let je řada. Podle nich se určitě zvýší masové přijetí této kryptoměny. Technologie blockchain způsobí revoluci a vyřeší každý problém na světě. Na druhé straně zřejmě zesílí regulace a centrální banky budou věnovat bitcoinu více pozornosti než kdykoliv předtím. 

V krátkodobějším horizontu spekulanti očekávají, že letošní rok by mohl být méně nestabilní vzhledem k nadcházejícímu půlení, kdy se počet mincí přidělených takzvaným těžařům, tedy těm, kteří zpracovávají transakce, sníží o polovinu. To by se mělo stát v květnu 2020 a internet je plný hodin s odpočítáváním. Předchozí snížení počtu mincí, které se uskutečnilo zhruba před čtyřmi lety, se časově shodovalo s cenovým růstem. Mnozí tak věří, že se to bude opakovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 2 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
před 22 hhodinami

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:22‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.