Ekonomka Junicke: Bitcoin a tulipány

O tom, že poslední rok získává Bitcoin na popularitě, není pochyb. Když už i moje maminka, běžně finančními trhy nepolíbená, začala o této virtuální měně mluvit, vzpomněla jsem si na esej, kterou jsem kdysi četla. V té době jsem se zajímala o spekulativní bubliny a samozřejmě mě nejvíc zaujala ta první, tulipánová. V 17. století, v době zlatého věku v Holandsku, se cena jedné cibulky výjimečně barevného tulipánu vyšplhala na hodnotu rodinného domu.

Ze začátku za tulipánovou horečkou stála vyšší reálná poptávka po krásných zvláštních tulipánech. Bohatí Holanďané se přetahovali, kdo bude mít před domem hezčí květiny. Vyšší poptávka a tím i rostoucí cena postupně přitáhla spekulanty napříč společností, kteří cibulky tulipánů spíš než jako spotřební zboží viděli jako dobrou investici.

V době, kdy byla bublina nafouknutá, stál jeden tulipán desetkrát více, než vydělal průměrný dělník za rok, a běžní lidé si půjčovali a zastavovali své domy, aby na tuto „zaručenou“ investici dosáhli. Pak už stačilo, aby si pár investorů uvědomilo, že to zašlo příliš daleko, své tulipánové podíly prodali, cena klesla a panika byla na světě. Tulipán je sice stále symbolem Holandska, tulipmánie se však stala symbolem iracionality a šílenství na finančních trzích.

Současná bitcoinmánie má se 380 let starou tulipmánií mnoho společného a vyvíjí se způsobem pro spekulativní bublinu tak typickým. Původně kryptoměně trvalo rok, než si ji někdo všimnul, postupně si však získala svou poptávku, především díky své anonymitě, se kterou se dá obchodovat i v šedé zóně na internetu. Rostoucí ceny si všimli i investoři, kteří díky přebytku levných peněz na trhu hledali alternativní způsoby, jak zhodnotit své prostředky.

Bitcoin, který se po dvou letech obchodování prodával na trhu za necelých devět dolarů, se v roce 2013 na okamžik vyšplhal na 1200 dolarů. Následně však spadl pod 300 dolarů. V té době bitcoin začal vzbuzovat vášně a bývalý guvernér Fedu Alan Greenspan ho označil za bublinu, která za sebou nemá žádné ekonomické fundamenty. Přesto si bitcoin mezi investory popularitu udržel.

Bitcoinmánie však nabrala na obrátkách až poslední rok. Kdo si koupil bitcoin v lednu, zhodnotil svůj vklad na začátku prosince o 1400 procent. O bitcoinu se mluví v televizi, ve zprávách, vyjadřují se k němu ekonomové i investoři. Mluví se o něm v práci i u domácí večeře.

Bitcoin se tak, stejně jako tulipán před 380 lety, stal fenoménem své doby a už chybí jen ten moment, kdy si první větší investoři uvědomí, že za vysokou cenou kryptoměny nestojí žádná fundamentální hodnota a svůj podíl na bitcoinovém trhu prodají. Pak čeká ostatní investory prozření a tvrdý pád. Jako všechny bubliny ani tahle se nebude nafukovat donekonečna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...