Česko by podle téměř poloviny dotázaných lidí mělo investovat jak do obnovitelných zdrojů, tak i do jádra, vyplynulo z průzkumu společnosti Median. Stejný názor většinou zastávají i politici, jak se ukázalo v předvolební debatě na ČT24. Podle nich totiž Česko nemá ani jinou volbu, pokud nechce zvyšovat svou energetickou závislost, protože tady dostatečně silně nefouká ani dost dlouho nesvítí slunce.
Pokud jde o energetiku, působí jaderná energie větší kontroverze než obnovitelné zdroje. Za dostavění dalších bloků temelínské elektrárny se staví 59 procent lidí. Převažují mezi nimi muži, lidé s příjmem nad dvacet tisíc korun měsíčně nebo třeba voliči KSČM. O dvacet procent více lidí pak podporuje obnovitelné zdroje energie, kdy největší zastoupení mezi příznivci je mezi lidmi do 36 let věku. Tolik ukazují data z průzkumu společnosti Median pro ČT.
Průzkum také ukázal, že třetina lidí si myslí, že by Česko mělo investovat jen do obnovitelných zdrojů, a necelá desetina naopak, že pouze do jádra.
KDU-ČSL má ve svém programu, že podpoří rozšíření stávajících jaderných elektráren za podmínek, které budou akceptovatelné z hlediska pořízení a následného provozu. Co to přesně znamená? Podle lídra pardubické kandidátky KDU-ČSL Marka Výborného je potřeba počkat na analýzu.
„Pokud bude vycházet tak, že dostavba bloku, ať už Dukovanech, či v Temelíně bude pro stát ekonomicky, neříkám, že efektivní, protože ta efektivita vzhledem k nákladům na jadernou energii tam asi nikdy nebude, ale bude v porovnání s náklady, které by vycházely k obnovitelným zdrojům, pro stát zajímavá, pak je skutečně otevřená diskuse k tomu, aby stát inicioval dostavbu,“ vysvětluje Výborný. A souhlasí tedy s tím, že za určitých podmínek si jeho strana dovede představit, že budou dostavěny bloky a posílena životnost dosavadních jaderných elektráren.
Sociální demokracie se pak rovnou k podpoře jaderné energetiky v souvislosti s útlumem uhelných elektráren hlásí, včetně aktuální výstavby reaktoru v JE Dukovany a výhledově také v JE Temelín.
Lídr pražské kandidátky ČSSD Petr Dolínek upřesňuje, že v tuto chvíli se prověřuje dostavba Dukovan, a ne Temelína. A podotýká, že se to nemůže smrsknout pouze na dostavbu jaderné elektrárny. Podle něho musí jet souběžně oba projekty, jak podpora obnovitelných zdrojů, kde je třeba zacílit, investovat a umět s nimi pracovat, ale zároveň potřebuje Česko maximální energetickou soběstačnost a musí se o ni snažit.
„A bylo by nezodpovědné, kdyby budoucí vláda, paralelně vedle maximální podpory obnovitelných zdrojů, zvýšení efektivity zdrojů a snížení energetické náročnosti, nepřipravovala tento projekt,“ zdůraznil.
Česko potřebuje energetickou soběstačnost
Když se nahlédne do aktualizované Státní energetické koncepce, stále největší procento zabírá jaderná energetika. Mnozí si kladou otázku, zda je to bezpečné. Podle Dolínka je však třeba vzít v úvahu, že to platí nyní, v roce 2017, kdy je vhodné takový energetický mix takto nastavit. „Musíme se na to ale podívat za tři čtyři roky a uvidíme, co vše se dá z obnovitelných zdrojů získat, co se nám podaří a zda se podaří, že skutečně na malých domech, obecních domech, budou zdroje solární energie,“ říká. A pokud se to podaří, může se stát, že útlum jádra by byl na pořadu dne, zamýšlí se.
„Bylo by však vysoce nezodpovědné, kdybychom přestali na čtyři pět let připravovat případné rozšíření Dukovan a pak najednou zjistili, že tady to nefunguje a tady to nemáme, a je třeba si říci, tak třetí cestou budou plynové elektrárny. To je nesmysl, my nemáme zdroje plynu, to bychom se stali ještě závislejší,“ konstatuje Dolínek s tím, že touto cestou Česko jít nemůže. „Obě cesty musíme sledovat, ale deklarovat, že obnovitelné zdroje hrají prim,“ dodává.
Jenže je toto skutečně rozumný přístup i za cenu toho, že se například začne stavět další reaktor v jaderné elektrárně a vláda vyhodnotí, že bude spíše příklon k obnovitelným zdrojům? Podle Dolínka je několik podstatných kroků, které musí proběhnout ještě před zahájením stavby. Musí být například řečeno, zda dostavba bude se státními garancemi, jestli to bude ze státních zdrojů nebo zda bude vysoutěžena firma, která do toho dá i vlastní kapitál. A zároveň dříve, než by došlo k výstavbě, by proběhla série hlasování a musí být na stole série studií, dodává.
Lídr jihomoravské kandidátky za Zelené Michal Berg však poukázal na to, že bez veřejné podpory se nikde v Evropě nedá postavit žádný reaktor. „Protože cena jak investice, tak provozu, už je dávno nekonkurenceschopná. Z toho důvodu jsou Zelení proti jakékoliv veřejné podpoře výstavby jaderných elektráren,“ zdůrazňuje.
Na druhou stranu, Česko je průmyslový stát, podle kandidáta ODS do Poslanecké sněmovny za Jihočeský kraj Jana Bauera možná i jeden z nejprůmyslovějších, protože průmysl má významný podíl na HDP, 38 procent, a zaměstnává čtvrtinu lidí. „Chceme-li být soběstační a bezpeční a chceme-li pro průmysl vyrobit energii tak, aby fungovaly fabriky, a ještě chceme, aby část energie byla čistá, protože to chce EU, tak vzhledem k podmínkám, ve kterých žijeme v Česku, nám nic jiného než jádro nezbývá,“ míní.
„Ale řeknu i to ‚B', je tam velké množství otazníků. Jsem přesvědčen, že nová vláda bude mimo jiné jako prioritu řešit rozhodnutí, kolik to vlastně bude stát. Politici se budou rozhodovat asi mezi tím, zda se bude počítat, nebo zda je bezpečnost a soběstačnost větší priorita,“ uvažuje Bauer.
Podle Berga je však Německo také průmyslová země a obejde se bez jaderných elektráren, proč my tedy ne? A další věc je, že obnovitelné zdroje se během dalších deseti let obejdou bez jakékoliv podpory či garance státu. Cena solárních panelů padá za posledních pět let o 80 procent, budoucnost je podle něho proto zde.
Za logické však takové argumenty nepovažuje lídr pardubické kandidátky za KSČM Václav Snopek. „Domnívám se, že to jsou naprosto účelové argumenty, my nejsme proti solární energii, ale podívejme se, jak vypadá solární energie dnes, jaký má podíl, zda máme stejné podmínky jako v Německu, že nám nefouká od moře, nesvítí tak dlouho slunce,“ uvedl.
Také kandidát za ANO 2011 za Moravskoslezský kraj Pavel Juříček upozorňuje, že pro jasný obrázek si stačí přečíst Statní energetickou koncepci, která je postavená na odborné, a ne politické analýze. „Nám nic jiného ani opravdu nezbývá, jestliže do budoucna budeme chtít jistou míru soběstačnosti, než výstavba jaderné energie, kde je svým způsobem i konsenzuální stav s občany. My bohužel nemáme ani vítr,“ říká Juříček.
Důraz by měl být kladen na moderní obnovitelné zdroje, jako třeba kogeneraci
Ale neznamená to, že je proti obnovitelným zdrojům. Ty samozřejmě ano, ale je nutné podívat se na ty moderní, jako třeba mikrokogenerace, kogenerace, biomasy a podobně. „Je nutné si uvědomit, že Česko spotřebovalo za loňský rok 61 terawatthodin. To neuděláte větrem nebo solárem,“ vysvětluje.
Piráti by rádi vyvážený energetický mix, kterého ovšem jaderná energie musí být součástí. Podle lídra plzeňské kandidátky Lukáše Bartoně potřebujeme všechny zdroje výroby elektřiny, s jedinou výjimkou, a tou je utlumování uhelných elektráren. Piráti zároveň nechtějí žádné státní garance. Jsou toho názoru, že by to měl zaplatit ČEZ.
Lídr moravskoslezské kandidátky SPD Lubomír Volný se vyslovil, že je pro celostátní referendum, ať rozhodnou lidé. Jeho strana podporuje energetický mix: „My si uvědomujeme, že se budeme pokoušet o průmysl 4.0 a o robotizaci našeho průmyslu, dá se předpokládat použití elektromobilů a je předpoklad, že potřeba energie bude stoupat.“
Ne všichni však s referendem souhlasí. Podle lídra TOP 09 na Vysočině Josefa Mladého je referendum krásná věc, ale myslí si, že by se touto problematikou měl zabývat expertní tým. TOP 09 je nicméně pro energetický mix, ale i podporu obnovitelných zdrojů.
Podle lídra ústecké kandidátky STAN Milana Šťovíčka je výstavba v Dukovanech určitě potřebná, nicméně připomíná, že je třeba se vrátit do historie. „Když se stavěl Temelín, slibovala vláda lidem, že utlumí uhelnou energetiku, a neudělala to. Dnes stojí Temelín a Dukovany, ale uhelná energetika jede na plné pecky,“ říká.
