Atény – Řecké banky se otevřou, až se zemi podaří uzavřít dohodu se zahraničními věřiteli. Prohlásil to státní ministr a hlavní poradce řeckého premiéra Nikos Pappas s tím, že dohoda by mohla vzniknout bezprostředně po nedělním referendu. Podle platného vládního výnosu se mají banky otevřít 6. července.
Vláda premiéra Alexise Tsiprase o uzavření bank rozhodla poté, co o víkendu zkrachovalo další jednání s mezinárodními věřiteli. Řecké finanční ústavy totiž s blížícím se koncem záchranného programu, který vypršel 30. června, čelily masivním výběrům vkladů. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. „Banky se znovu otevřou, jakmile dosáhneme dohody,“ avizoval nyní státní ministr Nikos Pappas. Ujistil, že vláda neplánuje připravit občany o jejich vklady.
Na výsledky nedělního referenda, ve kterém mají obyvatelé Řecka rozhodnout o přijetí úsporného programu mezinárodních věřitelů, netrpělivě čeká celá Evropa. Premiér Alexis Tsipras ve středu své spoluobčany vyzval, aby nabídku věřitelských institucí odmítli.
Mezinárodní měnový fond uvedl, že Řecko bude v období od letošního října do roku 2018 potřebovat dalších 50 miliard eur (1,4 bilionu korun), pokud jeho ekonomika poroste pomaleji, než se očekávalo, a pokud země nezavede hospodářské reformy. V takovém případě se bude muset podle fondu přistoupit i k rozsáhlým odpisům řeckého dluhu.
„V pondělí po referendu bude mít řecká vláda u jednacího stolu lepší pozici. Rozhodnutí lidu je silnější než vůle vlády,“ je přesvědčen Tsipras. Jen den před televizním projevem přitom poslal Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance a Evropské komisi dopis, ve kterém vyjádřil svoje odhodlání požadavky věřitelů s mírnými úpravami přijmout.
"Domnívám se, že i pokud to referendum dopadne dobře, tedy ve prospěch reforem, tak banky nebudou jen tak otevřeny naplno. Možná, že se otevřou a nabídnou větší množství hotovosti pro běžné řecké občany, ale k tomu normálu se asi dostaneme za poměrně hodně dlouhou dobu. Je to logické – ve chvíli, kdy zavedete kapitálové kontroly a omezíte výběr peněz z bankomatů, tak potom potřebujete důvěru občanů v bankovní systém výrazně posílit. Protože bez toho výrazného posílení by Řekové vzali banky při plném otevření útokem a začali by vybírat takovým tempem, že by to mohlo bankovní systém tak jako tak položit," vysvětluje hlavní ekonom ERA Jan Bureš.
Podle zatím jediného platného průzkumu veřejného mínění počet voličů, kteří se chystají návrhy věřitelů odmítnout, je vyšší, než těch, kteří je chtějí přijmout. Průzkum veřejného mínění, který v minulých dnech provedl řecký institut ProRata, ukázal, že 33 procent respondentů bude hlasovat v referendu kladně a 54 procent poslechne Tsiprasovu vládu a bude hlasovat „ne“.
Dnes se objevily informace o dalším průzkumu, který dával mírně navrch podporovatelům podmínek eurozóny. Institut pro průzkumy veřejného mínění GPO, kterému se autorství přičítá, se ale proti tomu ohradil s tím, že zveřejněná data jsou jen dílčí a tudíž zavádějící. Agentura se také rozhodla přijmout soudní kroky i z obav z poškození její dobré pověsti.
Na výsledek referenda čeká také jeden z věřitelů - Evropská centrální banka. Její vedoucí představitelé budou totiž v pondělí znovu jednat o programu nouzového financování pro řecké banky. S odvoláním na nejmenovaný zdroj o tom dnes informovala agentura Reuters.
„To bych si raději uřízl ruku“
Pokud Řekové návrh věřitelské trojky podpoří, je ministr financí Janis Varufakis připraven rezignovat. Potvrdil to v rozhovoru pro televizi Bloomberg TV. Podle ministra je možné, že v takovém případě podá demisi celá vláda, jak už dříve naznačil premiér Alexis Tsipras.
„Mohli bychom rezignovat, ale učinili bychom tak v duchu spolupráce s těmi, kdo převezmou štafetu,“ konstatoval ministr v dalším rozhovoru, tentokrát s australským rozhlasem. Domnívá se, že nějaká forma dohody s Evropou nakonec uzavřena bude. On sám prý nepodepíše žádný plán, který nebude obsahovat restrukturalizaci dluhu. „To bych si raději uřízl ruku.“
Ministři financí eurozóny se na středečním jednání shodli, že do neděle s Aténami jednat nebudou. Jejich předseda a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem později varoval, že případné řecké odmítnutí rozhodně neposílí vyjednávací pozici Atén, a naopak uvrhne Řecko i Evropu do „velmi obtížného“ postavení. „Jestli lidé řeknou 'tohle nechceme', pak není na čem stavět. Nebyl by zde žádný základ pro nový program a je otázkou, zda by byl základ pro to, aby Řecko zůstalo v eurozóně.“
Podle Dijsselbloema se navíc plebiscit týká dokumentů, které nemají „žádný význam“ vzhledem k tomu, že záchranný program v úterý skončil. Referendum tak alespoň ukáže, zda jsou připraveni přijmout potřebné úspory. Také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že záleží jen na Řecích, jak rozhodnou o své budoucnosti.
Slovenský ministr financí Peter Kažimír na Twitteru napsal, že pokud Řekové v referendu reformy odmítnou, může se stát, že při znovuotevření bank už nebude euro řeckou měnou.
Statistický expert Stanislav Drápal neočekává, že uspořádání referenda v tak krátkém čase způsobí v Řecku nějaké problémy. „I Řecko je v 21. století. Není žádný problém přenést vzor hlasovacího lístku elektronickou cestou a na místě ho v potřebném množství vytisknout,“ odmítl možné komplikace s rozvozem hlasovacích lístků na ostrovy. Spíše než procedurální problémy by na hlasování mohl vrhnout stín verdikt správního soudu, na který se obrátili dva Řekové. Ti pochybují, že provedení referenda odpovídá řeckým zákonům.
