Belgii zasáhla stávka zaměstnanců veřejného sektoru

Brusel – Belgii zasáhla čtyřiadvacetihodinová stávka zaměstnanců veřejného sektoru. Už od středečního večera stávkují železničáři a během dne nevyjely ani autobusy a městská hromadná doprava. Normálně fungovalo jen bruselské letiště. K protestu se připojily také úřady, nemocnice a školy. Odbory vyzvaly k zastavení práce na protest proti vládnímu návrhu reformy důchodového systému. Jedná se o první velký test nové vlády, kterou se podařilo vytvořit začátkem měsíce po 541 dnech politické krize v důsledku sporů mezi vlámskými a valonskými stranami.

V Belgii nejezdí ani mezinárodní rychlovlaky Eurostar a Thalys, které spojují Brusel s dalšími významnými evropskými městy. Městská hromadná doprava v Bruselu se zastavila úplně. Na dálnicích se hned ráno vytvořily zácpy o délce asi 150 kilometrů. Do půlnoci by měl být omezen i chod nemocnic nebo televizních stanic.

Stávka zasáhla celý státní sektor, především veřejnou dopravu, úřady, nemocnice, školy, věznice a televizi. Železničáři začali stávkovat již ve středu, kdy ochromili vlakovou dopravu ve Valonsku. Vlaky se mají znovu rozjet ve 22:00 SEČ.

Stávkují i hasiči

„Možnost odejít dřív do důchodu je právo, kterého loni dosáhli tvrdým vyjednáváním odboráři. Teď hrozí, že jedna strana dohodu poruší. Chceme ukázat, že jsme nespokojení. Při práci riskujeme životy, mohli by nám prokázat alespoň trochu úcty,“ zaznívá z úst hasičů.

Odbory se již před dnešní stávkou rozhodly stupňovat tlak na novou vládu a naplánovaly na 30. ledna generální stávku. Vláda socialistického premiéra Elia Di Rupa však nechce odborářům ustoupit. „Ne vždy stávka prospívá dialogu,“ vzkázal premiér protestujícím. 

Parlament se dnes vyjadřoval k důchodové reformě, která má pomoci snížit státní deficit. Návrh vypracovala nová koaliční vláda, kterou vede socialistický frankofonní premiér Elio Di Rupo. Důchodová reforma, která má pomoci snížit státní deficit, je podle vlády v kontextu krize a stárnutí obyvatel nezbytná. 

Návrh zákona předkládaný vlámským liberálním ministrem pro důchody Vincentem Van Quickenbornem počítá především s tím, že do předčasného důchodu bude možné odejít nejdříve v 62 letech, tedy o dva roky později než dosud. Možnosti přestat pracovat dřív než v zákonem stanovených 65 letech nyní využívá poměrně hodně Belgičanů. Také se mají zrušit dřívější odchody do důchodu u některých profesí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 8 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 15 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.