Praha – Zákaz výstavby na železnici z počátku srpna je ode dneška částečně zrušen. Řekl to ministr dopravy Vít Bárta. Stavět se opět bude na třetím koridoru mezi Zbirohem a Rokycany. Se stavebními firmami se prý podařilo dohodnout slevy a prodloužit termíny splátek. Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla však upřesňuje, že nejde vyloženě o slevy, spíše ale o úsporná opatření, která zhotovitelé dokázali nalézt. A stavět se začne nejspíš i jinde.
Na železnicích letos Bárta ušetří 430 milionů
Celkově Bárta pro letošek na železničních stavbách vyjednal slevu 430 milionů korun, což představuje asi 5,1 procenta letošního plánu. Na většinu sumy už jsou podle něj podepsané i dodatky ke smlouvám. Zbytek podepíší zástupci státu a firem dnes nebo v nejbližších dnech. Součástí dodatků je i odložení splátek ze strany státu. Například u trati Zbiroh-Rokycany bude stát platit až od února příštího roku. Koridor u Rokycan staví sdružení firem vedené Skanskou. „Taktika ministra Bárty ´vyhladovět´ stavební firmy slaví úspěchy,“ komentoval nabídnuté slevy redaktor ČT24 Jakub Linka.
Mluvčí SŽDC Pavel Halla:
„V následujících dnech by mělo začít docházet k odblokování dalších staveb, tak jak jsou podepisovány dodatky ke smlouvám. Takže předpokládáme, že všechny velké stavby v realizaci na třetím a čtvrtém koridoru by měly být v následujících dnech také odblokovány.“
Stavby mohou zlevnit ještě kvůli auditu všech rozestavěných a připravovaných staveb na železnicích, který má ukázat, zda nejsou některé objekty zbytečné. Audit by měl přinést úspory v desítkách procent. Navíc by mohly firmy poskytnout slevy samy. Ministr kvůli tomu musel zastavit veškerou výstavbu na železnici. Až poté začaly být firmy povolné, tvrdí Bárta. Na silnicích je jednání o slevách složitější. Kvůli tlaku veřejnosti nelze výstavbu úplně zastavit, uvedl ministr.
Stavební činnost by se v dohledné době mohla obnovit také na železničním koridoru Praha - České Budějovice. Podle Bárty za současné vlády modernizace této nyní z velké části jednokolejné trati dokončena nebude, ministr ale stavbu považuje za jednu z nejdůležitějších. Podle jeho slov do konce volebního období bude jezdit mezi Prahou a Českými Budějovicemi vlak za hodinu a 50 minut, dnes cesta podle jízdního řádu trvá o hodinu déle.
Planá doufá, že se bude stavět i D3
Ministr má také upřesnit termíny dostavby některých úseků dálnice D3. Na takové vyjádření se těší především Planá nad Lužnicí, kudy po hlavním tahu E55 z Tábora do Českých Budějovic denně projede 22 tisíc automobilů.
Po měsíční pauze budou také obnoveny stavební práce na železničním koridoru mezi Českým Těšínem a státní hranicí se Slovenskem. Tak to aspoň předpokládá Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Se stavebními firmami se jí totiž podařilo dohodnout dostatečně velké slevy. Zatím kvůli stavbě železničního koridoru jezdí vlaky jen po jedné koleji. Jakákoliv porucha tak může provoz na této značně vytížené hlavní trati zcela zastavit.
Stavbu železničního koridoru by měla z velké části hradit Evropská unie. Pokud by ale stát stavbu zrušil, o tyto peníze přijde. SŽDC předpokládá, že stavaři obnoví práce na trati mezi Českým Těšínem a Mosty u Jablůnkova už příští týden. Halla dodává, že cílem SŽDC je koridory dostavět, chce ale výhodnější podmínky.
Stát dluží firmám přes miliardu
Bárta o okamžitém zastavení veškerých staveb na železnici, které financuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), rozhodl 9. srpna. Ministr tak chtěl stavaře donutit, aby státu poskytli slevy. Uvedl tehdy, že dokud se s nimi na slevách nedohodne, tok peněz obnoven nebude. „Všechny platby jsou zastavené a nic se neplatí,“ uvedl tenkrát ministr. Stát stavebním firmám dluží přes miliardu korun a pozastavením plateb si zlepšoval vyjednávací pozici.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví rozhodnutí kritizoval a varoval, že situace může skončit kvůli neplnění závazků ze strany státu až u soudu. V současnosti se největší stavby na železničních koridorech nacházejí na jihu a západě Čech. Jen na třetím a čtvrtém koridoru měla SŽDC od letoška do roku 2016 podle původních plánů proinvestovat přes 84 miliard korun.
