Apple, nejhodnotnější značka roku, neplatí v USA daně

Washington - Americký Senát obvinil technologický gigant Apple z toho, že využívá síť dceřiných firem umístěných v Irsku, aby se v USA vyhnul placení daně z příjmu. Má se jednat o miliardy dolarů. Vysvětlovat situaci bude senátorům ředitel Applu Tim Cook, ale i finanční ředitel. Apple již dříve uvedl, že daňových triků nevyužívá. Americká společnost se mezitím stala nejhodnotnější světovou značkou pro rok 2013. Její hodnota za poslední rok vzrostla o jedno procento na 185 miliard dolarů (asi 3,8 bilionu korun).

Apple je sice největším plátcem daní v USA, ale patří také mezi největší firmy, které se placení daní vyhýbají. Daňová strategie Applu je nyní středem pozornosti kvůli debatě o tom, zda a jak zvýšit příjmy státního rozpočtu.

Mnoho amerických demokratů se domnívá, že se vládě nedaří vybrat miliardy, protože firmy ukrývají zisky v zahraničí a vyhýbají se placení daní. Republikáni požadují snížení sazby daně z příjmu právnických osob na 35 procent a snížení daňové zátěže u peněz, které americké firmy vydělají v zahraničí. Podle nich by to podnítilo firmy k investování doma.

Apple
Zdroj: ČT24/EPA/Isifa

Apple již dal najevo, že vzhledem k současné výši daní v USA nemá zájem, aby své zisky převáděl ze zahraničí do USA. Zpráva uvedla, že Apple díky své strategii neodvedl v USA v roce 2011 na federální dani nejméně 3,5 miliardy dolarů a loni devět miliard dolarů. Firma v roce 2011 zaplatila v USA na daních 2,5 miliardy dolarů a loni šest miliard dolarů.

Daňová strategie společnosti Apple:

  • Technologický gigant ke své daňové strategii využívá pět firem v Irsku. Firmy mají stejnou adresu v Corku a stejné členy představenstva. V Irsku jich je sice všech pět zapsáno do obchodního rejstříku, pouze dvě jsou tam ale i daňovými rezidenty a jejich příjmy tam podléhají platbě daně. To znamená, že další tři firmy nemají ze zákona povinnost v Irsku platit daně.
  • Zpráva amerického Senátu upozornila, že Apple využívá rozdílu mezi zákony v USA a v Irsku. V Irsku firma platí daně v případě, že tam má nejen sídlo, ale i vedení a je odsud řízena a kontrolována.
  • Podle amerického zákona je firma daňovým rezidentem, tedy poplatníkem, v zemi, kde byla zřízena. Firmy Applu tak nejsou daňovými rezidenty ani v Irsku ani v USA. Hlavní dceřiná firma, holdingová společnost zahrnující maloobchody Applu po Evropě, neplatila firemní daň již nejméně pět let.

Přesun zisků do zahraničí? Tato strategie je vlastní více firmám

Podvýbor amerického Senátu také zkoumal daňové strategie dalších amerických nadnárodních firem, jako je Microsoft, Hewlett-Packard a další. I ty se podle podvýboru vyhýbají placení daní přesunem zisků do zahraničí.

2 minuty
Apple se vyhýbá placení daní v USA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...