Představa o snižující se schopnosti mužů zplodit dítě neodpovídá výsledkům výzkumu, který na konferenci o mužské plodnosti představí Sexuologický ústav Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty UK. Jeho přednosta Michal Pohanka uvedl v rozhovoru pro ČT, že muži zařazení do výzkumu měli koncentraci spermií zhruba čtyřnásobnou oproti limitu, který značí neplodnost.
„Plodnost mužů není tak špatná, jak bychom si mysleli. Nedá se říct, že se zhoršuje. Zůstává stejná, nebo se mírně zlepšuje,“ shrnul Michal Pohanka výsledky výzkumu Sexuologického ústavu. Experti posuzovali spermiogramy 200 mužů. „Průzkum ukazoval hodnoty kolem 61 milionů v mililitru. Jsou to hodnoty plně odpovídající, které by mohly stačit k úspěšnému zplození dítěte,“ podotkl přednosta ústavu.
Současně však připustil, že výsledky výzkumu nemusí platit absolutně. „Věc se vztahuje na účastníky výzkumu, což jsou muži z Prahy a středních Čech. Situace může být v jiných částech republiky jiná,“ upozornil. Podobné výsledky ale na konferenci potvrdili i další lékaři a vědci. „Naše klinické zkušenosti nesvědčí pro pokles koncentrace spermií v ejakulátu zdravých mladých mužů, vyšetřovaných v souvislosti s neplodností. Také náš výzkum hypotézu o mužské neplodnosti v postupu let nepotvrdil,“ řekl sexuolog Jaroslav Zvěřina.
Přinejmenším lokální zlepšení plodnosti dává Pohanka do souvislosti se zlepšováním životního prostředí či zdravější stravou, případně s používáním vhodných doplňků.
Pohanka rovněž zpochybnil, že by ukazatelem poklesu plodnosti mužů, který se ovšem netýká jenom Česka, bylo snížení hranice neplodnosti z 20 milionů na 15 milionů spermií v mililitru v metodice Světové zdravotnické organizace (WHO). „Celá řada lidí, kteří se v tom úplně neorientují, si myslí, že to reaguje na trend, kdy je toto domnělé snižování počtu spermií,“ upozornil sexuolog.
K odlišnému hodnocení výsledků přispělo podle obou odborníků také to, že dříve se vyšetřovali muži z neplodných párů až poté, co se u ženy potvrdila neschopnost otěhotnět. Naopak nyní jsou muži vyšetřováni jako první. Podle Michala Pohanky je takové pořadí efektivnější, snazší a výsledky jsou hned. Zdravotní pojišťovny test hradí.
- kouření
- drogy
- alkohol
- stres
- genetické defekty
- životní prostředí
- farmaka
- záření
Dodal však, že ani dostatek spermií jednoznačně nevylučuje neplodnost. „Je tam celá řada faktorů, které negativně ovlivňují spermiogenezi,“ podotkl. Vliv má také prostředí, ve kterém muž žije, jeho návyky i genetika. Menší roli hraje i jeho věk. „Dochází ke sníženému počtu spermií, nicméně z dlouhodobého hlediska jde zejména o kvalitu genetického materiálu, který je v zárodečných buňkách obsažen, a věk tomu nenahrává,“ přiblížil Michal Pohanka.
Navíc i v případě, že je muž zcela plodný, mohou skončit pokusy o dítě nezdarem. U neplodných párů je totiž příčina rozložena takřka rovnoměrně mezi muže a ženy.
