Praha – Řidiči, kteří museli zaplatit pokutu poté, co je změřil radar patřící soukromé společnosti, mohou dostat peníze zpět. Protože soudy rozhodly, že byly vybrány nezákonně, mohou se pokutovaní obrátit na příslušné radnice a požádat o jejich navrácení. Řidičům však nyní hrozí jiné nebezpečí – o peníze, které „ušetří“ na pokutách v Česku, mohou snadno přijít, pokud si nedají pozor na tachometr v zahraničí. Evropská unie zpřísnila směrnici, která umožňuje úřadům dohledat řidiče, i když bydlí v jiné zemi EU.
Měření rychlosti prostřednictvím radarů, které vlastní a provozuje soukromá firma, již v minulosti soudy zakázaly. Nyní v případu muže, kterému radar v jedné obci u Turnova naměřil až 70kilometrovou rychlost, upřesnily, že k vyměřování pokut nelze využívat údaje z radaru, který patří soukromníkovi. Město tanto radar má pronajatý a jako nájemné odvádí peníze získané z pokut. Podle zjištění soudu právě v Turnově šla na radary dokonce většina peněz vybraných v letech 2009–2013. „Pokuty, které podle zákona měly skončit v rozpočtu města Turnov, z něho byly vyvedeny z 80 procent soukromému subjektu,“ uvedl soudce Krajského soudu v Hradci Králové Pavel Kumprecht. Verdikt poté potvrdil i Nejvyšší soud.
Podle rozhodnutí NSS sice radnice může měřit rychlost radarem od soukromé firmy, ale za jeho pronájem musí platit podle za řádné nájemní smlouvy a využívané peníze nesmějí jakkoli souviset s vybranými pokutami.
Řidiči, kteří již pokuty za vysokou rychlost odhalenou soukromým radarem zaplatili, mohou nyní peníze získat zpět. Je možné obrátit se na příslušnou radnici, pokud od právní moci rozhodnutí o přestupku neuběhly více než tři roky. „Pokud splní lhůtu, tak povolujeme obnovy řízení. Nepůjdeme do dalších sporů,“ uvedl vedoucí turnovského dopravního odboru Pavel Vaňátko.
EU zpřísnila směrnici, úřady snáze udělí pokutu i do zahraničí
Hůře unikat před pokutami naopak bude nadále možné v zahraničí. V případě zachycení rychlé jízdy radarem dostanou úřady možnost snáze dohledat i zahraniční řidiče. Umožní to aktualizace evropské směrnice o sdílení informací i dopravních přestupcích. „Přínos směrnice je hlavně ve férovém zacházení se všemi řidiči, že by se nikdo neměl cítit beztrestný,“ uvedla europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Výměna informací se týká osmi vybraných přestupků: například vysoká rychlost, jízda na červenou, řízení pod vlivem alkoholu a drog nebo i telefonování.
Česko ale na zpřístupnění svých databází stále ještě pracuje. „Chtěli bychom, aby ten systém už kolem poloviny roku fungoval v plném rozsahu – jak registr řidičů, tak registr vozidel,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
