Ústavní experti v páteční debatě o možné revizi ústavy odmítli možnost zavedení takzvaného klouzavého mandátu. Oslabil by se podle nich vztah mezi vládou a sněmovnou, musely by se ošetřit i různé praktické problémy. Naopak podpořili delší lhůtu senátorů na projednávání jednotlivých zákonů. Šlo už o druhou schůzku předních právníků s ministrem pro legislativu Janem Chvojkou (ČSSD), která se tentokrát týkala moci zákonodárné.
„Mně samotnému se líbí britský systém, kde ministr musí být poslancem. Vazbu vlády a sněmovny nechci oslabovat,“ uvedl Jan Chvojka. Klouzavý mandát spočívá v tom, že pokud se poslanec stane i ministrem, přepouští na dobu výkonu vládní funkce místo v zákonodárném sboru náhradníkovi.
Jenže podle odborníků je v případě klouzavého mandátu nutné vyřešit otázku, zda je i ministr chráněn poslaneckou imunitou, i když není poslancem. Problematická by podle nich byla i úprava mandátu poslanců v případně takzvaných přeběhlíků.
S návrhem na zavedení klouzavého mandátu přišlo v roce 2015 hnutí ANO. Toto opatření se dostalo i do rozsáhlé vládní novely ústavy, už teď je ale jasné, že ji do voleb poslanci neprojednají.
Lhůta na projednání zákonů v Senátu delší
Podporu odborníků naopak získal návrh, aby se v Senátu prodloužila lhůta na projednávání zákonů. Zatímco teď je musí horní komora projednat do 30 dnů od chvíle, kdy přijdou ze sněmovny, tak podle návrhů by se měla prodloužit na 45 či 60 dnů.
Podporu v páteční diskusi získala i myšlenka, aby poslanci mohli hlasovat jednotlivě o pozměňovacích návrzích Senátu, když jim horní komora zákon se svými úpravami vrátí. Nyní se mohou rozhodovat jen pro sněmovní, nebo pro senátní verzi jako celek.
Úprava hlasování o zákonech, které vetoval prezident, by se podle odborníků měnit neměla. Vyslovili se i pro to, aby poslanecký návrh zákona mohla podat jen skupina nejméně pěti, nebo dokonce deseti poslanců, nikoli i jen jednotlivec, jak je to možné v současnosti. Podle expertů by to posílilo roli politických stran.
Debaty se zúčastnily dvě desítky ústavních právníků, například Aleš Gerloch, Zdeněk Jičínský a Jan Wintr. Další kulatý stůl se uskuteční na přelomu března a dubna, kdy se budou experti věnovat ústavnímu postavení prezidenta a vlády. Při první debatě se odborníci většinově shodli na tom, že celková revize ústavy potřebná je. V tomto volebním období už ale schválena nebude.
