Praha – Školní poučka o tom, že zimní slunovrat nastává 21. prosince, letos neplatí. Zdánlivě příhodné křížení se čtvrtou adventní nedělí se tak nepovede jenom o malou chvíli. Astronomická zima totiž nastane přesně dvě minuty po půlnoci. Čeká nás tedy nejdelší noc v roce a dnes a zítra potom shodně nejkratší dny.
„Musíme zapomenout, co se učilo, že zimní slunovrat nastává 21. prosince, jarní rovnodennost pak 21. března, letní slunovrat 21. června a podzimní rovnodennost 23. září. Zejména v jednadvacátém století to tak často nebude platit,“ řekl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Přesné astronomické výpočty tak nekorespondují se zažitou tradicí.
Vliv na to má třeba čtvrtka dne, která se během běžného roku nezapočítává a promítne se až v přestupném roce jako jeden celý den navíc. V roce 2014 tak zimní slunovrat nastane až 22. prosince. „Vyšlo to letos o fous,“ uvedl Suchan v reakci na to, že slunovrat přijde přesně dvě minuty po půlnoci.
Advent na podzim
„Astronomická zima začíná v okamžiku, kdy my psychologicky vnímáme zimu už dávno, ale teď pořád ještě máme podzim. Těžko ale někdo řekne: 'Kdy je tak advent? No na podzim.' Lidsky je to nesmysl, astronomicky to má smysl,“ popisuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Jaké astronomické pohyby mají vliv na tom, že je slunovrat a že máme zimu? „Drtivá většina lidí řekne, že je zima, protože Země je určitě nejdál od Slunce. Země skutečně má rozdílnou vzdálenost od Slunce, obíhá po elipse, ale ta není tak protáhlá, takže rozdíl je asi pět milionů kilometrů,“ upřesnil Suchan s tím, že rozhodující je náklon rotační osy Země. Právě v době zimního slunovratu je naše severní polokoule nejvíce odchýlená, Slunce tak vidíme v poledne pouze ve výšce šestnáct a půl stupně. Během půl roku se přitom posune na horizontu až na šedesát tři a půl stupně.
- "Shodou okolností nejblíže je Země ke Slunci čtvrtého ledna, a to my máme zimu," řekl Pavel Suchan.
Pravdivé pranostiky
Lidová moudrost se skrývá v jednoduchých pranostikách, které dovedly zachytit mnohdy složité astronomické jevy. Přestože se noc prodlužuje až do dnešního večera, k třináctému prosinci se váže svátek Lucie, která „noci upije, ale dne nepřidá“. Délka noci a dne se na tento svátek nijak neodchyluje od průběžného prodlužování noci. Nicméně celý den posune směrem k západu. Večer už je déle světlo, zároveň ale ráno máme déle tmu.
Reálně dochází k tomu, co říkají Keplerovy zákony. „Když je Země blíž u Slunce, tak se pohybuje o něco rychleji, než když je ve vzdáleném bodě. Teď to zjednoduším, rotace Země je pořád stejná, ale rychlost oběhu je teď o něco větší, takže Země se nestačí dotočit, a proto se to celé posouvá,“ řekl Suchan. Celkově však jde o desítky sekund, nanejvýš o minutu.
Podobně platné jsou i pranostiky z ledna a února, které lze vyjádřit časově. Novoroční slepičí krok tedy znamená šest minut. Tříkrálový krok je dvanáct minut. Zaokrouhlení se ale dopouští Hromnice. „Vím, že by se špatně říkalo na Hromnice o hodinu a deset minut více, ale ten den je to přesně hodina a deset minut,“ vysvětlil Suchan.
