Praha - Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vyzvala kraje a další zřizovatele ke spolupráci na změnách lůžkového fondu nemocnic. Slíbila rovněž, že pokud nemocnice zruší deset tisíc akutních lůžek, platby za léčení jim neklesnou. Podle vyhlášky by se přitom měly snížit o dvě miliardy korun. Zdravotnictví v čase protestní výzvy Děkujeme, odcházíme ale potřebuje objem peněz v systému naopak zvyšovat. Takto by nemocnice mohly ušetřit na zaplacení potřebného personálu i mírně zvýšit platy. Výzvu podporuje ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel fakultních nemocnic i Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje všech osm zaměstnaneckých pojišťoven.
V Česku je podle dat VZP k 1. říjnu 2010 ve 191 nemocnicích 81 792 lůžek, z nich 54 142 akutních a 27 286 lůžek následné péče, ostatních pak 364. „Za podmínky, že se společným úsilím podaří snížit lůžkový fond Česka o 10 000 akutních lůžek, bude VZP garantovat nemocničnímu segmentu stávající výši úhrad. To umožní zajistit provoz nemocnic s dostatečným množstvím personálu a adekvátně ho zaplatit,“ uvedl ředitel VZP Pavel Horák v prohlášení. „Je to věc, kterou ministerstvo s fakultními nemocnicemi průběžně řeší jako jednu z významných cest k úsporám,“ řekl mluvčí Vlastimil Sršeň. Svaz zdravotních pojišťoven se k této aktivitě přidá také.
Marek Šnajdr, předseda správní rady VZP:
„O neoptimální struktuře lůžkové akutní péče se v Česku mluví deset let, a toto je signál zřizovatelům: Pojďme to rychle řešit, takto uspořené prostředky si nenechá pojišťovna a použijí je v kraji.“
Ministerský předseda znovu zopakoval, že stát do systému už víc peněz poslat nemůže. „Legislativní kroky uvnitř systému zdravotnictví podle mého názoru představují možnost, jak tento problém řešit. Je to přesně ta cesta reforem, které umožní najít nikoliv extenzivní zdroj, ale intenzivní zdroje uvnitř systému zdravotnictví, a ty pak přednostně přelít do platů zdravotníků,“ řekl Nečas. O tom, že zdroje peněz na platy zdravotníků je třeba hledat přímo v resortu už delší dobu, mluví také Česká lékařská komora.
Předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) ale předpokládá, že VZP má toto „silné prohlášení“ podložené důkladnou analýzou. Zároveň očekává, že kraje budou mít možnost analýzy pojišťovny posoudit, vyjádřit se k nim a poté společně hledat shodu na budoucí podobě lůžkové péče v krajích. „Pro mne i ostatní hejtmany bude klíčové, aby byla pro pacienty veřejná zdravotní péče dostupná bez jakýchkoli sociálních či jiných bariér,“ řekl Hašek.
Horák připomněl, že VZP už zrušila administrativní bariéry a umožňuje nemocnicím vznik společného lůžkového fondu interních a chirurgických oborů včetně víceoborových jednotek intenzivní péče. Podporuje vznik „poloambulantní“ péče, kdy pacient dochází denně do stacionáře nebo se operace dělá při jednodenním pobytu v nemocnici. Je to světový trend, který přináší úspory a pro pacienty je bezpečnější, protože klesá riziko přenosu nemocničních nákaz.
Pavel Horák, ředitel VZP:
„Na dnešní počty akutních lůžek není dostatek personálu, takže jejich provoz vyžaduje enormně vysoký podíl přesčasové práce, která je zároveň pro zaměstnance při nižších základních platech jedinou možností přivýdělku. Tato situace extenzivního využívání kapacit je neudržitelná.“
Česko má podle shodného názoru odborníků přebytek akutních lůžek. Část jich je nevyužita, na části leží pacienti, které by bylo možno léčit ambulantně nebo v rámci jednodenní chirurgie. Velká část lůžek je obsazena ze sociálních důvodů.
