Vlaky prý měly problémy s brzdami na trati do Harrachova opakovaně

Praha - Opakované vážné problémy s brzdami objevila Česká televize na nejstrmější tuzemské železnici mezi Tanvaldem a Harrachovem. Dokazují to záznamy strojvůdců v knize oprav. České dráhy přesto nechaly stejné vlaky ještě asi měsíc po této trati jezdit. Změnilo se to až po druhém případu, kdy souprava nebyla schopná zastavit na nádraží.

5. ledna poprvé, 16. února podruhé – to jsou podle Českých drah jediné dva případy, kdy na železnici z Tanvaldu do Harrachova zaznamenaly problém s brzdami svých vlaků. V obou případech se jednalo o tzv. mimořádnou událost – nekontrolovatelná souprava se řítila z kopce až třikrát vyšší než povolenou rychlostí, projela v jednom případě tři a ve druhém dokonce čtyři stanice bez zastavení. Strojvedoucí mluví o tom, že jen díky štěstí nedošlo ke zraněním nebo i havárii se smrtelnými následky.

Česká televize teď ale zjistila, že před druhou dramatickou situací měli železničáři až pět problémových situací, které je mohly před opakováním velkého problému varovat. „Reakce našeho zaměstnavatele byla už na tu první situaci z ledna téměř nulová. V průběhu následujícího měsíce však došlo k dalším selháním brzd. Na to jsme upozornili vedení Českých drah, ale opět byla reakce v podstatě nulová. A pak už došlo k té druhé mimořádné události,“ shrnuje chronologii problémů Jan Zahula z prezídia Federace strojvůdců.

Nahrávám video

České dráhy se teď brání tím, že o menších problémech s brzdami nevěděly: „Strojvedoucí v záznamech žádné závady na brzdách neoznámili, oficiální cestou nás neinformovali,“ tvrdí mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Na to však kontrují strojvedoucí tím, že o problému jednou jednali s ředitelem odboru kolejových vozidel a podruhé s přednostou příslušného depa. „Ředitel je na dovolené, takže tuto skutečnost nemohu ověřit. V knize oprav ale žádné závady brzd uvedeny nebyly,“ trvá na svém mluvčí podniku.

Česká televize však má k dispozici záznam z jednotlivých knih oprav. Zápis z 25. ledna mluví o tom, že „Průběžná brzda nebrzdí,“ o týden později k němu přibývá konstatování „Nebrzdí a neodbrzďuje průběžná brzda“, případně čtvrtý únorový den pak věta „Mezi Lučany a Novou Vsí přestala brzdit průběžná brzda, na rychlobrzdu nereagovala.“ Podobných záznamů lze podle Federace strojvůdců vyhledat minimálně pět. „11. února byl dokonce odřeknut vlak ze Smržovky směr Liberec. Strojvedoucí s ním přijel z Tanvaldu, ale odmítl pokračovat právě z toho důvodu, že motorový vůz nebrzdil. Když jsme se tím začali zabývat, zjistili jsme, že kromě evidovaných případů jsou mnohé, které evidované zřejmě ani nebyly,“ popisuje Jan Zahula.

Vedení drah však všechny podobné hlasy odmítá a přechází do protiútoku. „U daných vozů nebyla zatím zjištěna žádná technická závada, ani závada na brzdě. Zatím šlo vždy o případy, kdy byla porušena technologie jízdy, tzn., že byla ta brzda špatně ovládaná,“ říká mluvčí Šťáhlavský s tím, že podnik teď svým zaměstnancům vytýká hlavně to, že při jízdě používali elektrodynamickou brzdu místo kotoučové, která tak před kritickým kopcem zamrzla a byla nepoužitelná. „Na této trati je chyba v člověku. Stalo se, že tam byli nasazeni mladí strojvedoucí, proto teď přišlo opatření, že na této trati můžou jezdit jen strojvedoucí, kteří mají alespoň tři roky praxe,“ dodává Petr Šťáhlavský.

Na jednu z nejtěžších tratí v Česku teď dráhy po dvou velkých problémech nově nasazují taky jiné soupravy. Motorové vozy řady 843 z devadesátých let paradoxně nahradily rychlíkovými vozy z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, které jsou v mrazivých zimních podmínkách údajně spolehlivější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 2 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 3 mminutami

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 10 mminutami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů. V závěrečném sněmovním kole je také protiobstrukční novela jednacího řádu. Jednání dolní komory bylo odpoledne přerušeno do 15:00.
09:00Aktualizovánopřed 38 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 43 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled