Praha – Zhruba každý pátý z amnestovaných vězňů z rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause na Nový rok 2013 se vrátil zase zpět do vězení. Ministryně spravedlnosti Helena Válková upozornila, že českým věznicím hrozí, že do roka či dvou budou znovu přeplněné. Po poradě s předsedy soudů zmínila, že jako řešení se jeví častější ukládání alternativních trestů. Rovněž by prý pomohlo zrušení dělení věznic do čtyř typů.
S vyhlášením amnestie Václava Klause vyšlo z věznic celkem 6 443 lidí. Podle statistik z poloviny března letošního roku se jich za mříže vrátilo 1172, přičemž většina z nich zamířila do výkonu trestu a zbylých 117 obviněných do vazby.
Válková by nerada, aby se opakoval relativně nedávný stav, kdy české věznice kvůli přeplněnosti přestaly odpovídat evropským standardům. „Je potřeba více využívat alternativních sankcí. Ovšem kombinovaných s kontrolou,“ zmínila doporučení ředitele Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Miroslava Scheinosta. Aktuální se tedy stává otázka rychlého zavedení elektronického monitoringu vězňů v domácím vězení. „Ale sám o sobě nestačí, je nutné přijmout i odpovídající legislativní změny,“ dodala.
Okolnosti zakázky na elektronické náramky stály za kontroverzním odvoláním náměstka Pavla Šterna
Tendr na dodavatele náramků, který zadala Probační a mediační služba, nedávno Válková zrušila pro jeho údajnou neprůhlednost. V souvislosti s ním také odvolala svého náměstka pro vězeňství Pavla Šterna. Ten si předtím u protikorupční policie stěžoval na to, že ministryně se do tendru údajně snaží zasahovat. Náhradníka za Šterna zatím Válková nemá, čeká na nominaci z ČSSD, která jí prý zatím nikoho nenavrhla.
Soudy by tak pachatele trestných činů posílaly do vězení, aniž by rozhodovaly, zda si trest odpykají ve věznici s dohledem, dozorem, ostrahou či zvýšenou ostrahou. O zařazování a přeřazování vězňů do různých režimů by rozhodovaly komise složené nejen z pracovníků Vězeňské služby, ale například i ze státních zástupců. Změnu zákona Válková plánuje předložit v příštím roce.
Část odborné veřejnosti v minulosti v souvislosti s přeplněností věznic navrhovala, aby z trestního zákoníku zmizel trestný čin neplacení výživného. Právě neplatiči alimentů totiž tvořili početně významnou skupinu v mírnějších typech káznic. Válková ale takovou změnu navrhovat nehodlá. Soudy už podle ní vědí, že ukládat těmto lidem nepodmíněné tresty není správnou cestou.
