Praha/Vídeň - Cesta prezidenta Miloše Zemana do Vídně vyhrotila konflikt o obsazení českých velvyslanectví, který Hrad už několik týdnů vede s ministerstvem zahraničí. Zeman dnes v Rakousku oznámil, že pokud se na jménech velvyslanců nedohodne se šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem, požádá o souhlas předsedu vlády Petra Nečase. Ten by je podle ústavy mohl odsouhlasit. Ministr zahraničí kontroval, že pokud by premiér na tuto partii přistoupil, došlo by k rozpadu koalice; Nečas však následně odmítl, že by chtěl ministra zahraničí obejít a jeho „silácké hrozby“ mu vytknul.
Další přestřelku ve válce o diplomaty vyvolala státní návštěva prezidenta Miloše Zemana v Rakousku, kde se ho na spor o velvyslance zeptala rakouská ORF. „Věřím, že tyto spory budou brzo ukončeny, protože v Ústavě České republiky naprosto jasně stojí, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra,“ odpověděl Zeman. „Takže jsou zde dvě varianty, buď se dohodnu s panem ministrem zahraničí, nebo se dohodnu s panem premiérem.“
Co říká ústava?
Prezidentské pravomoci jmenovat velvyslance v zahraničí se věnuje 63. článek ústavy, který uvádí:
- (1) Prezident republiky … pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.
- (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 … vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Schwarzenberg: To bych si mohl vzít sinekuru…
Petra Nečase ale před takovým krokem již předem varoval jeho koaliční kolega a šéf české diplomacie Schwarzenberg. „Pan premiér si musí uvědomit, že by to byl jeho poslední akt coby premiéra. A neodešel bych jen já - to by nikomu nevadilo - ale celá strana by odešla z koalice i z vlády,“ řekl ministr zahraničí Právu.
Podle Schwarzenberga není možné vykládat ústavu tak, že při jmenování velvyslanců není souhlas ministra zahraničí potřebný. „To bych si mohl vzít sinekuru (důchod – pozn.red.) a vůbec nepracovat, protože by to bylo zbytečné. Když nemá ministerstvo zahraničí zásadní vliv na jmenování velvyslanců, tak mu berou nástroje jeho politiky. To je nesmysl,“ cituje Schwarzenberga Právo. Oporu Schwarzenbergův postoji vyjádřilo i vedení domovské TOP 09. „Já mohu s naprosto stoprocentní jistotou říct, že TOP 09 toto stanovisko podporuje,“ uvedl stranický místopředseda Jaromír Drábek.
Nečas: Hrozby silácké a trapné
Premiér Petr Nečas ovšem později odmítl, že by chtěl Schwarzenberga obejít; na jménech českých reprezentantů v cizině se podle něj musí dohodnout předseda vlády, prezident i ministr zahraničí, protože Česko není poloprezidentský systém. Zároveň Schwarzenbergovi vytknul jeho „silácké“ a „trapné“ hrozby o konci koalice; ke změně postoje by ho mohlo dovést jedině to, kdyby v nich Schwarzenberg nadále pokračoval.
Vyjádření Petra Nečase:
„Nebudu narušovat zaběhnuté ústavní postupy. Velvyslance navrhuje ministr zahraničí, schvaluje vláda a jmenuje prezident s kontrasignací premiéra. V této věci musí dojít ke konsenzu mezi ministrem zahraničí, prezidentem a premiérem, přičemž prezident podle ústavy velvyslance nenavrhuje. To by znamenalo posun k poloprezidentskému systému, což odporuje našemu ústavnímu rámci. Spor mezi prezidentem a ministrem zahraničí o jmenování velvyslanců je dětinský a poškozující naši zemi. Silácké hrozby ministra Schwarzenberga považuji za trapné. Dobře ví, že se vždy důsledně držím ústavních zvyklostí. Ke změně mého postoje mne může přimět pouze pokračování podobných hloupých a neprozřetelných výroků ze strany ministra Schwarzenberga.“
Premiérova slova o potřebném trojlístku „předseda vlády - prezident - šéf diplomacie“ potvrdil i někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda. „Zcela formálně má pravdu Miloš Zeman, formálně z ústavy k tomu nepotřebuje nikoho dalšího kromě premiéra. Fakticky je ale potřeba dohoda i s Karlem Schwarzenbergem,“ řekl v ČT s tím, že role šéfa české diplomacie je klíčová.
Také Schwarzenberg vpodvečer konflikt mírnil; uvedl, že si věc s Nečasem vyjasnili a premiér jej ujistil, že ho při jmenování velvyslanců neobejde. „Pan premiér mě ujistil, že žádný takový akt nepodnikne, že nebude kontrasignovat přes moji hlavu a tím je věc vyjasněná,“ uvedl. „Tady nejde o jednotlivé velvyslance, jde o to, jestli připustíme zavedení poloprezidentského systému, nebo ne.“
Velvyslanec v Rakousku by měl mluvit německy, soudí prezident
Konflikt mezi Černínským palácem a hradní kanceláří vyvolalo především obsazení české ambasády v Bratislavě, kam by Zeman rád vyslal manželku svého hradního předchůdce Livii Klausovou. Schwarzenbergův resort ovšem preferuje ministerského náměstka Jaromíra Plíška. Prezidentově volbě vytýká, že Livia Klausová není kariérní diplomatka.
Spor o diplomaty se přitom podle dřívějších informací týdeníku Respekt týká i samotného Rakouska, Zeman údajně blokuje záměr Černínského paláce vyslat do Vídně Pavla Fischera. Česká republika momentálně v Rakousku velvyslance nemá, zastupitelský úřad ve Vídni vede ve funkci chargé d'affaires Ivana Červenková.
„Přál bych si, aby vzhledem k významu Rakouska pro Českou republiku byl v Rakousku velvyslanec, který by byl výraznou osobností,“ řekl Zeman, aniž uvedl případné kandidáty. Očekává ovšem, že velvyslanec „by měl splňovat tak elementární podmínky, jako například mít dokončeno vysokoškolské vzdělání a mluvit německy“. To podle Zemana u některých velvyslanců nebyla „tak samozřejmá podmínka, jak by se mohlo zdát“. Více o Zemanově návštěvě Rakouska čtěte zde.
