V Praze rozdali hygienici stovky pokut za porušení pravidel pro návrat ze zahraničí. V regionech jsou takové tresty výjimkou

Nahrávám video

Množství pokut rozdali již pražští hygienici lidem, kteří jeli do zahraničí a po návratu buď nevyplnili povinný příjezdový formulář, nebo nesplnili další podmínky – nešli na test či nedodrželi karanténu. Mimo Prahu je podobných případů minimum.

Počátkem července schválila vláda přísnější pravidla pro příjezdy ze zahraničí do Česka. Každý, kdo přijede, musí vyplnit příjezdový formulář – k čemuž nabádají mimo jiné SMS zasílané po přihlášení k českému mobilnímu operátorovi – a neočkovaní lidé musí na test a po příjezdu z některých zemí i do karantény. Někteří to však nedodržují, nejčastěji na to narážejí hygienici v Praze.

I v Plzeňském kraji se ale stalo, že hygienikům nikdo neotevřel v bytě, kde měla být žena v samoizolaci. „Zkoušeli jsme se dozvonit, dovolat, nešlo to. Nechali jsme tady protokol a budeme vyžadovat, aby se nám paní ozvala, z jakého důvodu se nenacházela na adrese,“ uvedla Lenka Svátková z epidemiologického oddělení krajské hygienické stanice .

Kdyby se nepodařilo nepřítomnost vysvětlit, bylo by to první zjištěné pochybení v celém kraji. Bez pokut pro cestovatele se zatím obešly prázdniny i v Jihomoravském a Olomouckém kraji, ve většině další regionů byly problémy jen v jednotkách případů. Například v Královéhradeckém kraji udělili hygienici jedinou desetitisícovou pokutu.

Podle ředitelky protiepidemického odboru jihočeských hygieniků Jitky Luňáčkové je v případě, kdy lidé nepodstoupili povinný test, přijatelné vysvětlení, že se na něj již přihlásili, ale ještě nedostali termín.

Pokuty až 25 tisíc korun

Výjimkou z pravidla, že hygienici pokuty v souvislosti s cestováním příliš nerozdávají, je Praha. V metropoli již lidé, kteří nerespektovali podmínky stanovené pro příjezd ze zahraničí, dostali téměř čtyři stovky pokut v celkové výši blížící se 1,7 milionu korun. Podle šéfky městské hygienické stanice Zdeňky Jágrové byly jednotlivé sankce v rozmezí od tří do 25 tisíc korun.

Tuto činnost hygieniků kritizoval místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. „Energie, kterou dává ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice do sledování turistů, by měli dát do chytré karantény. Kdyby sledovali chytrou karanténou lidi, co se dostanou do styku s pozitivními, bylo by to pro všechny mnohem užitečnější,“ míní.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ale kontroly lidí, kteří přijeli ze zahraničí, nejsou nijak intenzivní. „Je jasné, že není možné zkontrolovat úplně každého, těch lidí jsou desítky tisíc nebo ještě víc. Ale kontroly zkrátka probíhají,“ podotkl.

Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové přijíždí každý týden ze zahraničí až 150 lidí pozitivních na covid-19, od začátku června zaznamenali hygienici 1300 nakažených, kteří přicestovali.

V zahraničí bylo 2,5 milionu lidí, prudce klesl zájem o cesty na Slovensko

Podle údajů Asociace cestovních kanceláří se od začátku roku do poloviny srpna vrátilo ze zahraničí do Česka 2,5 milionu lidí. Od začátku prázdnin zatím lidé vyplnili 1,8 milionu formulářů. Nejvíce turistů – přes půl milionu – bylo v Chorvatsku, více než 300 tisíc v Řecku a kolem 200 tisíc v Bulharsku, Rakousku a Egyptě.

Kvůli trvajícím cestovním restrikcím se letos snížil zájem o cesty na Slovensko a do Itálie, které byly před pandemií mezi nejpopulárnějšími destinacemi. „Slovensko se stalo propadákem roku. Místo bezmála tři čtvrtě milionu lidí, kteří na Slovensko mířili, se dočká nanejvýš 200 tisíc lidí,“ srovnal Jan Papež.

Méně než v minulosti lidé na dovolenou létají. V červenci odletělo z Prahy přes 600 tisíc lidí, v červenci 2019 jich byly téměř dva miliony. „Odhadujeme, že na čísla před covidem z roku 2019 se dostaneme za čtyři až pět let,“ uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 3 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 11 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 12 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 12 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Po napadení u školy v Pardubicích zemřela studentka. Podezřelého policie zadržela

U Střední průmyslové školy chemické v Poděbradské ulici v Pardubicích došlo podle policie ke konfliktu mezi dvěma mladými lidmi. Jedna z osob byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, druhá byla zadržena. Policejní mluvčí Markéta Janovská později ČT sdělila, že napadená osoba svým zraněním podlehla. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK) je obětí studentka, důvodem byly osobní problémy ve vztahu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...