V Praze rozdali hygienici stovky pokut za porušení pravidel pro návrat ze zahraničí. V regionech jsou takové tresty výjimkou

Nahrávám video

Množství pokut rozdali již pražští hygienici lidem, kteří jeli do zahraničí a po návratu buď nevyplnili povinný příjezdový formulář, nebo nesplnili další podmínky – nešli na test či nedodrželi karanténu. Mimo Prahu je podobných případů minimum.

Počátkem července schválila vláda přísnější pravidla pro příjezdy ze zahraničí do Česka. Každý, kdo přijede, musí vyplnit příjezdový formulář – k čemuž nabádají mimo jiné SMS zasílané po přihlášení k českému mobilnímu operátorovi – a neočkovaní lidé musí na test a po příjezdu z některých zemí i do karantény. Někteří to však nedodržují, nejčastěji na to narážejí hygienici v Praze.

I v Plzeňském kraji se ale stalo, že hygienikům nikdo neotevřel v bytě, kde měla být žena v samoizolaci. „Zkoušeli jsme se dozvonit, dovolat, nešlo to. Nechali jsme tady protokol a budeme vyžadovat, aby se nám paní ozvala, z jakého důvodu se nenacházela na adrese,“ uvedla Lenka Svátková z epidemiologického oddělení krajské hygienické stanice .

Kdyby se nepodařilo nepřítomnost vysvětlit, bylo by to první zjištěné pochybení v celém kraji. Bez pokut pro cestovatele se zatím obešly prázdniny i v Jihomoravském a Olomouckém kraji, ve většině další regionů byly problémy jen v jednotkách případů. Například v Královéhradeckém kraji udělili hygienici jedinou desetitisícovou pokutu.

Podle ředitelky protiepidemického odboru jihočeských hygieniků Jitky Luňáčkové je v případě, kdy lidé nepodstoupili povinný test, přijatelné vysvětlení, že se na něj již přihlásili, ale ještě nedostali termín.

Pokuty až 25 tisíc korun

Výjimkou z pravidla, že hygienici pokuty v souvislosti s cestováním příliš nerozdávají, je Praha. V metropoli již lidé, kteří nerespektovali podmínky stanovené pro příjezd ze zahraničí, dostali téměř čtyři stovky pokut v celkové výši blížící se 1,7 milionu korun. Podle šéfky městské hygienické stanice Zdeňky Jágrové byly jednotlivé sankce v rozmezí od tří do 25 tisíc korun.

Tuto činnost hygieniků kritizoval místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. „Energie, kterou dává ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice do sledování turistů, by měli dát do chytré karantény. Kdyby sledovali chytrou karanténou lidi, co se dostanou do styku s pozitivními, bylo by to pro všechny mnohem užitečnější,“ míní.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ale kontroly lidí, kteří přijeli ze zahraničí, nejsou nijak intenzivní. „Je jasné, že není možné zkontrolovat úplně každého, těch lidí jsou desítky tisíc nebo ještě víc. Ale kontroly zkrátka probíhají,“ podotkl.

Podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové přijíždí každý týden ze zahraničí až 150 lidí pozitivních na covid-19, od začátku června zaznamenali hygienici 1300 nakažených, kteří přicestovali.

V zahraničí bylo 2,5 milionu lidí, prudce klesl zájem o cesty na Slovensko

Podle údajů Asociace cestovních kanceláří se od začátku roku do poloviny srpna vrátilo ze zahraničí do Česka 2,5 milionu lidí. Od začátku prázdnin zatím lidé vyplnili 1,8 milionu formulářů. Nejvíce turistů – přes půl milionu – bylo v Chorvatsku, více než 300 tisíc v Řecku a kolem 200 tisíc v Bulharsku, Rakousku a Egyptě.

Kvůli trvajícím cestovním restrikcím se letos snížil zájem o cesty na Slovensko a do Itálie, které byly před pandemií mezi nejpopulárnějšími destinacemi. „Slovensko se stalo propadákem roku. Místo bezmála tři čtvrtě milionu lidí, kteří na Slovensko mířili, se dočká nanejvýš 200 tisíc lidí,“ srovnal Jan Papež.

Méně než v minulosti lidé na dovolenou létají. V červenci odletělo z Prahy přes 600 tisíc lidí, v červenci 2019 jich byly téměř dva miliony. „Odhadujeme, že na čísla před covidem z roku 2019 se dostaneme za čtyři až pět let,“ uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled