Za necelý rok a půl přišlo do aktivních záloh nových 500 příslušníků a příslušnic, což je nárůst dosavadních armádních rezerv téměř o třetinu. Celkem tedy v zálohách slouží necelých 1800 lidí. Jednotkami aktivní zálohy disponuje každé krajské velitelství, kde slouží nejvíce rezervistů. Podle armádního velení probíhá nábor nováčků do aktivní zálohy podle plánu, v roce 2025 má v těchto jednotkách sloužit až 5 tisíc lidí.
Novela zákona o vojácích v záloze začala platit loni a na začátku roku 2016 čítaly aktivní zálohy 1250 českých občanů. Podle prvního zástupce náčelníka Generálního štábu AČR Jiřího Balouna umožnila legislativní norma armádě změnit podmínky, za kterých mohou aktivní zálohy provozovat. „Také zaměstnavatelé mají výhodnější podmínky, aby jejich zaměstnanci mohli být záložáky,“ dodal.
A zvýšila se podle něj i motivace samotných zájemců o službu. Vlastní aktivní zálohu bude nově mít třeba i Centrum biologické ochrany v Těchoníně. Základní výcvik ve Vyškově ukončilo prvních 30 lidí, civilním povoláním jde veskrze o lékaře nebo zdravotní sestry. Jako v jediném útvaru aktivní zálohy převažují v této jednotce ženy.
Aktivní zálohy budují i na Slovensku
Zájemci o službu v aktivních zálohách musí projít šestitýdenním výcvikem. Na specialisty se vztahuje výjimka, cvičí pouze 14 dní. „Za ty dva týdny stihnou veškerý výcvik, ale musí se pokrátit,“ říká náčelník úseku základní přípravy Vojenské akademie Vyškov Miroslav Stuchlík.
Nábor dobrovolníků odstartovala také slovenská armáda letos na jaře. První jednotka čítá 37 příslušníků. I tam zabere cvičení dva týdny a dobrovolníci ho mají opakovat každý rok. Cílem je získat do aktivních záloh jen během příštího roku na 250 mužů. Posílit mají v první vlně hlavně ženisty, kteří mají pomáhat třeba při povodních. V dalších letech chce slovenská armáda vycvičit také chemiky a dělostřelce.
