Legální držitelé zbraní nedostanou právo zasáhnout k zajištění bezpečnosti Česka. Senát neschválil ústavní novelu, která to měla umožnit. Odůvodnil to tím, že by to bylo zneužitelné. Zákon tak padá pod stůl. Sněmovna nemůže veto ústavní novely přehlasovat.
Pro novelu hlasovalo 28 z 59 přítomných senátorů. Pro schválení ale byla potřeba třípětinová většina, tedy 36 hlasů. Pro zamítnutí novely hlasovaly dvě desítky senátorů. Úpravy novely nikdo nenavrhoval vzhledem k tomu, že nová sněmovna by o nich stejně nemohla rozhodnout.
Novelu před senátory obhajoval poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, který v listopadu 1989 jako policista zasahoval proti demonstrantům v Praze. Poukázal na to mimo jiné předseda senátorů STAN Jan Horník. Část senátorů při Ondráčkově vystoupení na protest opustila jednací sál.
Novelu připravili poslanci z ČSSD, ANO, KSČM a ODS. Do ústavy by pro české občany zakotvila právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. Šlo o reakci na směrnici EU, která zpřísňuje podmínky pro držení zbraní. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil proto namítal, že novela měla být přijata v rámci „principu předběžné opatrnosti“.
Novelu prosazovalo i ministerstvo vnitra, aby mohlo následně připravit navazující zákon o využívání zbraní k potřebě vnitřní bezpečnosti. Normu chce předložit do května 2019 spolu s novými zákony o zbraních a střelivu.
Řada senátorů i odborníků ale novelu kritizovala. Mimo jiné proto, že by stejně nezabránila nutnosti převzít evropskou směrnici do českého práva. „Senát by ze sebe šašky v případě ústavy dělat neměl,“ uvedl v této souvislosti senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.
Bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová už dříve novelu označila i za potenciálně nebezpečnou. Obávala se například situací, kdy by lidé sami vyhodnocovali, co je, a co není obrana státu.
Mezi odpůrce patří i senátor a bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Novelu by podle něj mohly zneužít ozbrojené skupiny, které by se rozhodly brát moc do vlastních rukou.
Unijní směrnice má od září příštího roku zpřísnit regulaci zbraní a některé z nich pod záminkou boje proti terorismu zakázat. Opatření se bude týkat i sběratelů zbraní, mysliveckých sdružení nebo sportovních střelců. Česko ale směrnici kritizuje a v srpnu na ni podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu. Požaduje její zneplatění a odklad účinnosti.
