Jako trestný čin pomluvy lze podle Ústavního soudu stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze účinně napravit prostředky soukromého práva. Soud tak vyhověl stížnosti ženy potrestané podmínkou za kritickou a částečně nepravdivou recenzi služeb advokáta na portálu firmy.cz.
Žena, které se Ústavní soud zastal, na webu firmy.cz zveřejnila recenzi na služby advokáta, se kterým ukončila spolupráci. „Naprosto neseriózní jednání. Otřesná zkušenost. Spojil se s protistranou a chtěl stáhnout mou soudní žalobu. Musela jsem okamžitě vypovědět svou plnou moc. Podala jsem na něj žalobu k soudu ohledně vrácení zálohy,“ stálo v recenzi, podle které advokát neprovedl jediný právní úkon.
Podle okresního soudu není pravda, že advokát neprovedl žádný právní úkon ani že se spojil s protistranou. Soud proto ženě vyměřil za pomluvu a křivé obvinění dva a půl roku vězení s odkladem na tři roky. Podle Ústavního soudu porušil soud princip, že trestní právo lze použít vždy až jako krajní řešení, když nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.
Informace sice byly nepravdivé, ale ne dehonestující
Ústavní soud dospěl k závěru, že skutek není trestným činem. V podobných situacích mají mít přednost prostředky soukromého práva. Trestní stíhání pro pomluvu přichází v úvahu u nejzávažnějších zásahů do cti a dobré pověsti jednotlivce, které „zřetelně přesahují míru obvyklých lží a nepravd, jež o sobě lidé šíří v běžném životě“.
O nedostatečnosti prostředků soukromého práva lze podle Ústavního soudu uvažovat zejména v případě zásahů do nejintimnější osobní sféry jednotlivce. Žena sice skutečně zveřejnila o advokátovi nepravdy, které jej mohly poškodit v očích jiných lidí, šlo však o informace z profesní oblasti, a nikoli o výrazně dehonestující nebo zraňující osobní či intimní informace.
Advokát se měl bránit jinak
„V projednávaném případě se nepodávají žádné okolnosti svědčící o tom, že by se sporné jednání stěžovatelky vymklo mezím, v nichž působí občanské právo,“ napsali soudci v nálezu. Advokát mohl uplatnit odpovídající soukromoprávní nároky, zejména takzvaný odstraňovací či zápůrčí nárok, případně i nárok na náhradu nemajetkové či majetkové újmy.
Ústavní soudci zrušili rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku, Krajského soudu v Ostravě i Nejvyššího soudu. Případ tak znovu otevře soud prvního stupně.
