Týmu Tempus chybí nové důkazy. Za mříže dostal jednoho vraha

Nahrávám video

Chabé důkazy. Ty jsou hlavním úskalím při objasňování starých případů, kterým se už tři roky věnuje policejní tým Tempus. Právě kvůli nedostatku nových důkazů se mu zatím podařilo objasnit jeden případ ze šesti, kterými se zabýval.

Neobjasněná zůstává například vražda podnikatele Pavla Nevařila z Otrokovic na Zlínsku z roku 2005. Ten byl zavražděn v roce 2005 ve svém bytě. Tělo se zhruba dvaceti bodnými a řeznými ranami se našlo v posteli. Po roce museli policisté případ odložit pro nedostatek důkazů.

Kriminalisté pak zatkli Martina Bódiše, který pracoval pro Nevařila jako osobní strážce. Bódiš se původně přiznal, ale po sdělení obvinění svou vinu popíral. Obdobně jako kriminalisté i krajský soud se domníval, že je pachatelem a dvakrát mu vyměřil stejný trest – 14 let vězení.

Napotřetí ale vrchní soud muže osvobodil a kvůli chabým důkazům Nejvyšší státní zastupitelství nepodá dovolání proti zprošťujícímu rozsudku. Přesto to neznamená, že by se případ nedal znovu otevřít. Od vraždy uplynulo jedenáct let, do promlčení zbývá devět. Stačí tedy, pokud se objeví nový svědek nebo důkaz.

  • Vražda – od 15 do 20 let. Horní hranici promlčitelnosti předurčuje třeba brutální provedení nebo rasový motiv.
  • Znásilnění – od 5 do 15 let, rozhodovat může vážnost zranění oběti.
  • Podvod – od 3 do 10 let, pokud je pachatel třeba členem organizované skupiny nebo pomáhá teroristům.
  • Rvačka – 3 až 5 let podle míry poranění obětí.
  • Genocida, mučení – nepromlčitelné.

Kauzu otevřeli měsíc před promlčením

Například jen měsíc před promlčením otevřel Tempus případ dvojnásobné vraždy z roku 1995 loni v dubnu. Zatkl tehdy Jiřího Večeře, který byl právě propuštěn na svobodu poté, co si odpykával několikaletý trest za organizování vražd podnikatelů.

Státní zástupkyně jej obvinila z plánování dalších dvou. Jednou z obětí byl obchodník Miroslav Kovařík, který zemřel ráno v květnu 1995 při explozi nastražené nálože v autě. Druhým zavražděným byl podnikatel František Blažíček, který byl zastřelen v domě v Uherském Hradišti.

Večeř u soudu opakoval, že s vraždami nemá nic společného. Obdobně situaci vnímal i soudce, podle kterého byli všichni svědkové v případech zainteresováni, šlo o bývalé obchodní partnery či členy ochranky. Podle soudu ale nebylo jasně a bez pochybností prokázáno, že se na plánování vražd podílel. Večeř se tak dočkal zproštění obžaloby.

Vraha osmnáctiletého barmana dopadli

Naopak v kauze vraždy teprve osmnáctiletého barmana se týmu podařilo vraha dopadnout a usvědčit. Ondřeje Hampla ubodal vrah v roce 2001. Brzy poté policie tvrdila, že vraha zná. Všechny stopy včetně DNA na místě vedly k muži, kterého v roce 2014 kriminalisté obvinili.

Vyšetřování tehdy ale vedlo do ztracena. Na obžalobu nestačily důkazy. Vraha pomohla usvědčit po letech korunní svědkyně. Tehdy to neudělala, protože ji týral. „Podařilo se ji rozmluvit těsně před nástupem na detektor lži a jejím výslechem,“ potvrdil státní zástupce Roman Kafka. Její výpověď pomohla případ uzavřít. Obžalován byl Jan Prokop, kterého zlínský soud poslal na sedmnáct let do vězení.

Tento případ je ale zatím jediným úspěchem týmu Tempus šesti dalších pokusů, ty zbývající ještě nejsou u konce buď vyšetřování, nebo soudu. Detektivové prověřují všechno – rodinu, majetek. 

Tempus řeší hned několik dalších případů po celé republice. Zveřejnit je ale nechce kvůli vyšetřování. Z informací, které uvolnilo Policejní prezidium, vyplývá, že ve hře by teď měl být případ pokusu o vraždu z Ostravska nebo například vražda z roku 1996. Dva muži jsou kvůli tomu ve vazbě.

Tým má pouze jednoho stálého člena

Speciální tým Tempus (latinsky čas, doba) založil v březnu 2013 tehdejší policejní prezident Martin Červíček a spadá pod Úřad služby kriminální policie a vyšetřování. Skupina má jediného člena, a to velitele týmu.

Ten si vybírá kolegy z elitních policistů Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Krajského ředitelství Královéhradeckého kraje a ÚSKPV. Podle místa spáchání trestného činu a podle potřeby jsou pak do této pracovní skupiny průběžně zařazováni další policisté z celé České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna bude o zrušení poplatků pro ČT a ČRo hlasovat v sobotu v půl páté ráno

Sněmovna bude v prvním čtení o zrušení rozhlasových a televizních poplatků hlasovat v sobotu 24. října ve 4:36. Rozhodla o tom v pátek před 20. hodinou hlasy vládní koalice na návrh předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání tohoto vládního návrhu dopoledne. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která varuje před zestátněním obou veřejnoprávních médií a ohrožením jejich nezávislosti.
09:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

Lidé protestují proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
19:41Aktualizovánopřed 33 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 54 mminutami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 7 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 8 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.