Praha – Zájemci o křeslo ve sněmovně čelí nové výzvě. Na nejcitlivější místo, tedy na předvolební sliby a jejich plnění, cílí nová kampaň projektu Rekonstrukce státu. Cílem je ještě před volbami získat podpis kandidujících politiků pod konkrétní zákony proti korupci a následně kontrolovat, zda závazek dodrží. Vše se poté v klíčové chvíli dozví veřejnost prostřednictvím speciálního webu. Má tento bič na politickou vůli šanci uspět?
Celé to začalo letoš na jaře: oslovit co nejvíc politiků a prosadit 9 konkrétních protikorupčních zákonů ještě do voleb 2014. Slibný rozjezd však zabrzdil červnový pád vlády a následné rozpuštění sněmovny. Schválit se tak stihl jediný z devítky návrhů: zrušení anonymních akcií na majitele. Ostatní normy byly odloženy ve fázi příprav nebo prvních čtení.
Až do června přitom zástupci Rekonstrukce státu stihli oslovit 110 zákonodárců, zda se upíšou k podpoře zákonů, a souhlas získali zhruba od poloviny, konkrétně 46 poslanců a 10 senátorů. „U těch, kteří odmítli, byla výmluva, že se nemůžou vyjádřit podpisem k podpoře konkrétních zákonů, protože co kdyby obsahovaly nějakou špatnou věc. Všem jsme říkali, že mohou na případné prokorupční nebo jiné problematické opatření v zákoně aktivně upozornit. Ani to nestačilo,“ říká s pousmáním Jiří Boudal z Ekologického právního servisu, jedné ze spolupracujících organizací.
Betaverze podpisové akce, zákon o akciích na majitele, ukázala, že projekt může fungovat. Mezi 46 poslanci-signatáři se totiž nenašel nikdo, kdy by pro zrušení anonymních akcií nakonec nehlasoval. Po spuštění nynější kampaně s názvem „Bla Bla nevolím“ si zástupci projektu mohou být téměř jisti, že podpisů získají více – a to nejen kvůli chytrému načasování do doby, kdy jsou závazky a sliby hlavní náplní politické práce. S vyhodnocením se totiž Rekonstrukce státu nebude tajit a porovnání politiků i stran naservíruje přímo voličům.
Jeden podpis - jednoduché vysvědčení
Sdružení hodlá politické strany „bodovat“ na základě jejich vyjádření, jak se k požadavkům postaví, dále podle toho, v jakém rozsahu je zapracují do předvolebních slibů a konečně podle postoje jejich šéfů. Na základě trojice těchto kritérii pak vznikne jakýsi rating stran.
„Zveřejnili jsme web Blablanevolim.cz, na kterém budou dodány konkrétní informace. Budeme zveřejňovat i zvláštní ocenění za boj PRO korupci - ukážeme na ty poslance, kteří zvláště blokovali jednotlivé iniciativy a čím to dokázali a zároveň budeme hodnotit současné poslance, jak hlasovali o těch devíti prioritách Rekonstrukce státu,“ doplnil šéf české Transparency International David Ondráčka.
Skeptikové mohou namítnout, že jde jen o další z řady podobných akcí a z boje proti korupci se už stává omšelá fráze. Na rozdíl od předchozích pokusů ale projekt „Bla bla nevolím“ cílí konkrétně: žádné strategie či koncepce, ale zcela konkrétní zákony a tlak na jejich prosazení. Ani v provedení není moc prostoru pro manévry: voliči se jednoduše dozví, kdo podepsal/ nepodepsal a následně podpořil/nepodpořil zbývajících 8 zákonů.
Jednotliví politici si před volbami vyslouží kladné hodnocení, pokud podpoří alspoň 6 z 8 protikorupčních zákonů. Pokud nikoli, budou označeni komiksovou bublinou s nápisem „BLA BLA“ v narážce na to, že jejich sliby nejsou konkrétní.
Přehled 9 prosazovaných zákonů:
- Průhledné financování politických stran a volebních kampaní
- Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce
- Povinné zveřejnění státních smluv na internetu
- Zrušení anonymních akcií (přijato)
- Odborné nominace do dozorčích rad
- Zákon o státní službě - odpolitizování státní správy
- Státní zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování
- Omezení poslaneckých příleplů k zákonům
- Rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ
Buď vláda, nebo Vy
Fintu si protikorupční sdružení vymyslely i na dobře známý volební princip: pokud slib porušit, tak nejlépe na začátku volebního období, kdy je dostatek času vše zapomenout. Každý signatář se proto zároveň zavazuje k tomu, že pokud příslušné zákony do půl roku od voleb nepředloží vláda, udělá to sám z vlastní iniciativy. I to jsou lidé z Rekonstrukce státu připraveni pečlivě hlídat a sdělovat veřejnosti.
Na prosazování konkrétních 9 návrhů se dokázalo shodnout dosud málo vídané množství partnerů. Za kampaní stojí kolem 20 předních neziskových organizací včetně Transparency International, Oživení nebo Inventury demokracie a podporu má i od řady firem, podnikatelů a známých osobností. „To zacílení projektu se mi zdá velmi zajímavé ekonomicky. Naráží na klíčovou věc: přístup státu k vlastněným firmám a evidentní nepochopení toho, jak by tyto firmy měly být spravovány. Jsou spravovány neefektivně a servis nabízejí draze,“ zmínil hlavní ekonom firmy Delloite Luděk Niedermayer.
Nejlevnější
Politické vysvědčení se přes speciální webové aplikace typu Volebnikalkulacka.cz a servery dostane až ke čtyřem milionům individuálních adres. Při průměrné volební účasti a odečtu mladistvých to není nijak zanedbatelné číslo. Další síla pak může vyrůst z lokálního zapojení jednotlivců. Ukazuje to i případ mladého muže z Čáslavi.
Filip Vančura se rozhodl získat jeden konkrétní podpis pod protikorupční resty – a trvalo mu dva měsíce úsilí, než se povedlo uskutečnit schůzku. Společné setkání dopadlo na čtvrtý pokus. K úpisu nakonec přiměl poslance ČSSD Milana Urbana, exministra průmyslu a obchodu. Vančurovi přislíbil Urban aktivně podpořit sedm zákonů. „Ke dvěma dalším se nedokázal vyjádřit, že prý k danému problému není kompetentní. Ale ukázalo se, že ten přímý kontakt mezi politikem a voličem funguje,“ zmínil Vančura.
S nápadem úpisu konkrétního politika se organizátoři zhlédli v zahraničí, kde je běžné stvrdit předvolební závazek podpisem. Podle Ondráčky je to doklad mnohem většího osobního tlaku zdola. „Inspiraci jsme našli zejména v anglosaských zemích, kde fungují velmi zacílené kampaně, které politikům říkají: Někdo se na vás permanentně dívá a sleduje každý váš krok, jestli plníte své sliby.“
Jiří Boudal, Ekologický právní servis:
„Když politici řeknou, že to prosazení zákonů nejde, my namítneme: 'To je zajímavé, že všechny okolní země to mají.' V naprosté většině to jsou zákony, které v okolních státech fungují. Ten samotný princip toho, že žádáme od politiků podpis ke konkrétní věci, se běžně používá v anglosaských zemích. Odtud jsme to přenesli a víme, že se to tam používá. Proto tak věříme, že to vyjde i u nás.“
Svědomí zpytoval třeba britský vicepremiér
Jak se předvolební písemný závazek může politikům nevyplatit, ukazuje asi nejdiskutovanější příklad z britské politiky posledních let. Liberální demokraté, dnes britská vládní koaliční strana, před volbami v roce 2010 vyslyšeli výzvy na citlivé téma - míry školného. Strana se podpisy několika stovek členů, včetně předsedy Nicka Clegga, zavázala k nezvyšování poplatků na univerzitách, pokud se dostane k moci. Záhy po volbách a příklonu ke spolupráci s konzervativci ale bylo vše jinak.
Tvrdá politická praxe, nutnost škrtů a kompromisů nakonec ještě v listopadu téhož roku vedly obě vládní strany ke schválení zvýšení poplatků z 3 200 liber na 6 až 9 tisíc liber. Studentská unie, které se Clegg a spol. původně zavázali k opaku, od té doby tlačí na prosazení zákona, který by umožnil odvolat politika a umožnit vypsání doplňovacích voleb, pokud aspoň deset procent voličů v daném volebním obvodu podepíše petici vyjadřující poslanci nedůvěru.
Zákon, v Británii známý jako „právo na odvolání“, navrhla sama koalice, od té doby ale jeho schválení odkládá. Britská města ale mezitím kvůli zvýšení školného zažila bouřlivé demonstrace tisíců studentů, naposledy v listopadu loňského roku. Právě na zmírnění finanční náročnosti studia liberální demokraté přilákali řadu voličů, díky rozporu s předvolebními sliby ale jejich popularita klesá. Z loňského průzkumu deníku Guardian vyplývá, že 91 procent čtenářů vnímá Cleggův obrat jako neomluvitelný. Zásah schytal i z vlastních řad. Do voleb v Británii zbývají ještě dva roky, více než polovina liberálních demokratů Clegga kritizuje a budoucnost strany vidí spíše v příklonu k labouristům…
