Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce urychlit proces vyhoštění cizinců, kteří na našem území opakovaně páchají trestnou činnost. Nově by měla vzniknout devadesátidenní lhůta, do které soudy musí v takovém případu rozhodnout. Podle Hamáčka nyní trvá celý proces minimálně dva roky, nově by se měl zkrátit na čtvrtinu. V loňském roce soudy řešily asi čtyři stovky takových případů.
Aby mohlo Česko cizince vyhostit, musí nyní během tří let spáchat čtyři trestné činy se sazbou odnětí svobody do tří let. Do té doby se přihlíží i k tomu, zda má v Česku rodinu. „Jsou zde i možnosti odvolání a systém vede k tomu, že celý proces trvá minimálně dva roky, často i mnohem déle, třeba i pět, šest let,“ uvedl ministr.
Ministerstvo vnitra je tak podle Hamáčka nyní „značně bezzubé“. Za jednu z příčin označil to, že soudy nemají žádné lhůty. „Stanovíme proto lhůtu devadesát dnů, ve které soudy budou muset rozhodovat,“ uvedl.
Hamáček nepředpokládá, že zkrácení lhůty soudy zatíží. Vypadne totiž zároveň možnost odvolávat se k příslušné komisi ministerstva vnitra. Soudní přezkum by zůstal, ale soud by musel dodržet lhůtu 90 dnů. Stejnou dobu by dostal v případě kasační stížnosti i Nejvyšší správní soud.
„Není možné, aby proces odebrání povolení k pobytu u někoho, kdo se opakovaně dopouští trestné činnosti, trval třeba dva, ale klidně také šest let,“ řekl Hamáček. Podmínka spáchání čtyř trestných činů by se proto měla snížit na tři: „Laicky řečeno by platilo pravidlo třikrát a dost.“ Pozměňovací návrh k vládní novele cizineckého zákona by tak měl celkově zkrátit dobu ukončování pobytu cizinců na maximálně půl roku.
Novela má pomoci i studentům a vědcům ze zahraničí
Vláda poslala návrh novely cizineckého zákona do parlamentu v červnu. Úprava má přinést například povinnost absolvovat integrační kurz a možnost zavést kvóty pro vydávání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výdělečné činnosti.
Změna by mohla pomoci studentům a vědcům ze zahraničí, kteří by chtěli v Česku zůstat. Na hledání práce by nově měli dostat devět měsíců.
Zákon o pobytu cizinců se měnil naposledy loni, kdy prezident Miloš Zeman podepsal kritizovanou novelu, která zpřísnila podmínky pro pobyt cizinců v Česku. Na Ústavní soud se kvůli normě obrátila část senátorů.
