Praha – Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij požádala v předtočeném pozdravu účastníky konference Forum 2000 o podporu změn směrem k demokracii ve své zemi. Několikaminutový pozdrav uvedl bývalý prezident Václav Havel, který Su Ťij označil za svoji kamarádku. Barmský vládní činitel dnes uvedl, že země chystá v příštích dnech dlouho požadovanou amnestii, která se bude týkat i politických vězňů.
Barmská disidentka je opatrnou optimistkou ohledně možných změn v zemi, uspokojivá situace ale podle ní v její zemi rozhodně není. „Lidé v Barmě trpí absencí právního státu,“ zdůraznila nositelka Nobelovy ceny za mír, která byla loni v listopadu propuštěna z domácího vězení. Stalo se tak krátce poté, co izolovaný barmský režim uspořádal první volby po 20 letech.
Amnestie se má týkat i politických vězňů
Barma v nadcházejících dnech chystá amnestii, jež se bude týkat i politických vězňů. Dnes to uvedli nejmenovaní barmští vládní činitelé, které citovala agentura AFP. Propuštění barmských disidentů už řadu let požadují západní země. „Političtí vězni budou propuštěni. Nevíme ale ještě, jestli se na svobodu dostanou všichni,“ sdělil vládní zdroj. „Amnestie bude vyhlášena před návštěvou prezidenta Thein Seina v Indii, která by se měla uskutečnit ve středu,“ dodal jiný představitel.
Spojené státy, Evropská unie i barmská demokratická opozice naléhají na propuštění asi 2 000 politických vězňů, které by mělo být důkazem, že barmská vláda to se zahájenými politickými reformami myslí upřímně. „Očekáváme osvobození všech politických vězňů,“ reagoval na zprávu Ňjan Win, mluvčí oficiálně rozpuštěné opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD).
Podle asijského serveru Shan Herald je pravděpodobné, že se na svobodu dostanou členové NLD či studentští vůdci demonstrací z roku 1988. Naopak ale panují obavy, že se režim rozhodne dál věznit na 200 buddhistických mnichů, kteří stáli v čele šafránové revoluce, jak jsou nazývány pokojné protesty z roku 2007. Ty ukončil brutální zásah vojenské junty, jenž si vyžádal životy nejméně 31, ale možná až 200 lidí. Velkou naději na propuštění nemají podle expertů ani vůdci etnických nepokojů.
V Barmě se konaly loni volby po dvaceti letech. Jejich regulérnost byla zpochybňována, nyní v Barmě působí civilní vláda složená ovšem většinou z generálů ve výslužbě. Ústava z roku 2008 navíc zajišťuje armádě nadále výsadní postavení v politických strukturách. Režim se tak snaží spíše kosmetickými změnami vyjít vstříc mezinárodní kritice a dosáhnout zmírnění či zrušení hospodářských sankcí, které vůči němu přijaly zejména USA a Evropská unie.
Předchozí volby se uskutečnily v roce 1990 a s výrazným náskokem je vyhrála Národní liga pro demokracii, vedená právě Su Ťij. Junta jí ale odmítla předat moc a politička nakonec z posledních dvou desítek let 15 strávila v internaci. Podobně jako řada jiných opozičních politiků a dalších lidí se nesměla ani zúčastnit loňských voleb kvůli zákonům, které junta vydala krátce před hlasováním.
Václav Havel dnes obdržel nejvyšší gruzínské státní vyznamenání Řád svatého Jiří. V Praze mu ho předal gruzínský prezident Michail Saakašvili, který se účastní mezinárodní konference Forum 2000. Saakašvili ocenil především Havlův přínos k demokratizaci postkomunistických zemí. Havel při převzetí vyznamenání podpořil evropské směřování Gruzie a její teritoriální požadavky. Český exprezident doufá, že se Gruzie bez krveprolití brzy vrátí do svých historických hranic.
Saakašvili promluvil i na dnešní konferenci. Zmínil, že úspěch revolucí volajících po demokracii záleží na tom, co lidé začnou dělat, až zhasnou kamery novinářů v ulicích. Vzkázal to mimo jiné zemím takzvaného arabského jara, které zasáhla lavina protestů proti režimům.
