Praha – Někdejší vysoký funkcionář KSČ Miroslav Štěpán se má po dvaadvaceti letech od revoluce dobře. Podniká, neparlamentní komunistické straně Československa předsedá už sedmnáct let a občas se vídá se starými tvářemi. Svět prý už nevnímá černobíle jako dříve, podle rozhovoru pro týdeník Ekonom se snaží naslouchat. A také fandí Číně. „Přináší nové možnosti a nové alternativy socialismu,“ říká o zemi, kde stále vládne jedna strana. „Je to dobře,“ dodává.
„V žádné zemi, ani rozvojové, ani v socialistické, ani v kapitalistické, neexistuje to, aby patnáctileté děti určovaly, kdy má odejít prezident, nebo kdy má přijít a kdo jím má byt. A to se bohužel stalo,“ řekl Štěpán v listopadu 1989 zaplněnému dvoru ČKD v Hloubětíně. „Ten můj projev byl vytržen z kontextu. Já jsem těm dělníkům také třeba říkal, že přijdou o fabriku,“ vzpomíná. Od té doby se prý změnil. „Svět dnes vnímám pestrobarevně,“ přesvědčuje bývalý náčelník Lidových milicí.
My jsme svět nerozdělili, tvrdí Štěpán
Štěpán se nyní angažuje v Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komoře. Posílá mladé lidi na studijní pobyty do Číny, aby se naučili základy mandarínštiny. A těší se na příští rok. Prezidentem a generálním tajemníkem strany se totiž stane Si Ťin-pchin. „Jeho otec byl mým partnerem, když jsme v roce 1988 podepisovali dokument o obnově mezistranických styků,“ vzpomíná s tím, že se jeho jméno opět dostane do povědomí.
Podle šestašedesátiletého Štěpána přináší Čínská lidová republika, kterou ostatní země kritizují za porušování lidských práv, nové možnosti a alternativy socialismu. „Oni sami sice přesně nevědí, jak to u nich bude v budoucnu vypadat, ale otevřeli vrata k nějakému novému uspořádání,“ vysvětluje svůj pohled na zemi, kde se stále víc zvětšuje propast mezi chudým a bohatým obyvatelstvem. „Určitě přemýšlejí, jak dostat to blaho mezi všechny,“ hájí čínský model.
Veřejné blaho bylo nedostatkovým zbožím i v Československu. Štěpán zpětně přemýšlí, že některé věci mohla KSČ udělat dříve. „Tak například mohlo být uvolněno cestování. Ale důvodem bylo, že svět byl rozdělen a nebyli jsme to my, kdo ho rozdělil,“ předkládá svůj pohled na věc. Kdyby měl vyzdvihnout nějakého polistopadového politika, byl by jím prezident Václav Klaus. „Cením si u něho vzdělanosti. Je jedním z lidí, kteří by si měli o čem povídat i s vysoce vzdělaným Gustávem Husákem. S Havlem by si Husák určitě nepopovídal,“ přemítá.
Štěpán: Kaddáfího smrt bych neslavil
Sám Štěpán se dobře zná s bývalým ruským premiérem Jevgenijem Primakovem, dvakrát byl i u iráckého diktátora Saddáma Husajna, třikrát jel na návštěvu k Muammaru Kaddáfímu. „Osobně bych určitě neslavil, že ho zabili,“ přiznává někdejší šéf Mezinárodního svazu studentstva, kde nasbíral vlivné styky. Jeho hlavním příjmem je dnes prý důchod. Provizí po dojednání nějakého obchodu ale prý nepohrdne. „Tak samozřejmě, nejsem vůl. Dnes už mě nebaví pro někoho něco dělat zadarmo,“ tvrdí.
